Bible

Z Encyklopedie knihy

Bible (z řec. biblion = kniha, lat. biblia = kniha, angl. a fr. bible, něm. Bibel nebo Heilige Schrift) velmi často opisovaný a tištěný soubor kanonizovaných knih židovského a křesťanského náboženství. V prvotiscích a starých tiscích křesťanských tiskáren se nazývá Biblia sacra utriusque Testamenti, Biblia opus integrum, Sacri Scripturae biblia, Biblia das ist die ganze heilige Schrift, Písmo svaté apod. Bible se skládá z hebrejského Starého zákona (10./9.-2. století př. Kr.) a Nového zákona reflektujícího aramejsko-židovskou tradici (1.-2. století).

Židovský Starý zákon je dělen na tři hlavní skupiny. První skupinu tvoří 21 knih historických. Na počátku stojí pět knih Mojžíšových neboli Pentateuch: Genesis (Gn), Exodus (Ex), Leviticus (Lv), Numeri (Nu) a Deuteronomium (Dt). Pak následují knihy Jozue (Joz), Soudců (Sd), Rút (Rt) a čtyři knihy Královské, které se v hebrejských biblích pojímají jako dvě knihy Samuelovy (1, 2 S) a dvě Královské (1, 2 Kr). Po nich přicházejí dvě knihy Paralipomenon (1, 2 Pa) a dvě knihy Ezdrášovy (Ezd), z nichž druhá se pojmenovává též jako Nehemiášova (Neh). Nakonec jsou řazeny Tobiáš (Tob), Judit (Jud), Ester (Est) a dvě knihy Makabejské (1, 2 Mak). Do druhé skupiny Starého zákona patří 7 knih naučných. Jsou to Job (Jb), Žalmy (Ž), Přísloví (Př), Kazatel (Kaz), Píseň Šalomounova neboli Píseň Písní či Velepíseň (Pís), kniha Moudrosti (Mdr) a Ecclesiasticus neboli kniha Sirachova (Sir). Ve třetí skupině se nachází 17 knih prorockých čili Izaiáš (Iz), Jeremiáš (Jr) a Pláč Jeremiášův (Pl), Baruch (Bar), Ezechiel (Ez), Daniel (Da), Ozeáš (Oz), Joel (Jl), Ámos (Am), Abdiáš (Abd), Jonáš (Jon), Micheáš (Mi), Nahum (Na), Abakuk (Abk), Sofoniáš (Sf), Ageus (Ag), Zachariáš (Za) a Malachiáš (Mal).

Nový zákon se člení též do tří skupin. K první náleží 5 knih dějepisných. Jsou to evangelia sv. Matouše (Mt), Marka (Mk), Lukáše (L) a Jana (J) a Skutky apoštolské (Sk). Ve druhé skupině přichází 21 knih didaktických. Nejprve je to čtrnáct epištol sv. Pavla: jedna k Římanům (Ř), dvě ke Korintským (1, 2 K), po jedné ke Galatským (Ga), Efezským (Ef), Filipským (Fp) a Koloským (Ko), dvě k Tesalonickým (1, 2 Te) a dvě k Timoteovi (1, 2 Tm), po jedné k Titovi (Tt), Filemonovi (Fm) a Židům (Žd). Pak následuje sedm epištol různých: sv. Jakuba (Jk), dvě sv. Petra (1, 2Pt), tři sv. Jana (1, 2, 3 J) a sv. Judy (Ju). Závěrečnou část tvoří jediná kniha prorocká, Apokalypsa neboli Zjevení sv. Jana (Zj).

Hebrejská bible se nazývá Tanach. Je to zkratka vytvořená ze tří počátečních písmen hebrejských ekvivalentů pro jednotlivé části, totiž Tóru, Proroky a Spisy: T(ora) A(eviim) Ch(tuvim). Řazením se od křesťanského pojetí Starého zákona liší. Tórou (z hebr. Horaa = instrukce) se v širším slova smyslu rozumí veškerá nauka judaismu, v užším pojetí znamená Pět knih Mojžíšových (lat. Pentateuch, hebr. Chamiša). Prorocké knihy se člení na 7 velkých a 12 menších. Spisy tvoří kniha Tehilim (Žalmy), Mišlej (Přísloví), Ijov (Job), Šir haširim (Píseň Písní), Eicha (Pláč Jeremiášův), Kohelet (Kazatel) atd.


Bibl.: DARLOW, T. H.-MOULE, H. F.: Historical catalogue of the printed editions of Holy Scripture in the Library of the British Museum and Foreign Bible Society. Vol. 1 (English), vol. 2 (Polyglots and languages other than English). London 1903-1911 (repr. London-New York 1968, Mansfield 1993); VERNER, Fr.: Bibliografie českých překladů celé Bible i jejích částí. Praha 1987; VOGEL, P. H.: Europäische Bibeldrucke des 15. und 16. Jhs. in den Volkssprachen. Ein Beitrag zur Bibliographie des Bibeldrucks. Bibliotheca bibliographica Aureliana 5. Baden-Baden 1962.

Lit.: KYAS, Vl.: Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha 1997; MERELL, J.: Bible v českých zemích od nejstarších dob do současnosti. Praha 1956; PAVLINCOVÁ, H.-PAPOUŠEK, D. (edd.): Česká bible v dějinách evropské kultury. Brno 1994; ROST, H.: Die Bibel im Mittelalter. Beiträge zur Geschichte und Bibliographie der Bibel. Augsburg 1939; RYBA, B.-KYAS, Vl.: Označení českých biblických rukopisů a tisků. Věstník České akademie věd a umění 61. Praha 1952, s. 37-54.

Lex.: LURKER, M.: Slovník biblických obrazů a symbolů. Praha 1999; NOVOTNÝ, A.: Biblický slovník. Sv. 1-2. Praha 1992; TUMPACH, J.-PODLAHA, A.: Český slovník bohovědný. Sv. 1-4. Praha 1912-1930 (nedokončeno).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.