Bohemikum

Z Encyklopedie knihy

Bohemikum v užším slova smyslu každý slovesný výtvor napsaný a vytištěný v českém jazyku. Není na překážku, obsahuje-li publikace jen jako kvantitativně nepřevládající doplněk též cizorodé jazykové prvky, např. latinské nebo řecké citáty a invokace, či jinojazyčná slova, věty a pasáže v českých gramatikách a slovnících. Národnost autora a tiskaře i místo tisku či místo vydání jsou kritéria podružná. Za tato jazyková bohemika považujeme předně českou tiskařskou produkci z území Čech a Moravy (český knihtisk v Čechách a na Moravě, cizí tiskaři v Čechách a na Moravě). Dále sem patří publikace vzniklé českým jazykem kdekoli za hranicemi (český knihtisk v cizině, čeští a moravští tiskaři v cizině). Podskupinu jazykových bohemik vzniklých na našem území pojmenováváme jako domácí.

Bohemika v širším slova smyslu zahrnují naopak všechny jazykově nečeské publikace, jejichž autoři, ilustrátoři, tiskaři nebo knihvazači pocházeli z dnešního území České republiky (historické teritorium by bylo východiskem jistěže ideálním, ale fyzicky je ztěžka vyčerpatelné). Lokalita tisku (vydání) zde nerozhoduje. Nejpočetněji jsou z této skupiny zastoupena pochopitelně bohemika autorská (cizojazyčná bohemika v cizině). Do široce pojímaných bohemik mimo to spadají také všechny cizojazyčné publikace vyrobené na dnešním území České republiky bez ohledu na autorství, národnost tiskaře a obsah (cizí tiskaři v Čechách a na Moravě, cizojazyčná bohemika v Čechách a na Moravě). Třetí kategorii tvoří jazykově nečeské tisky, jejichž obsah se bez ohledu na národnost autora a místo vydání váže k historickým, geografickým, kulturním, společenským, politickým a jiným okolnostem dnešního území České republiky (zde jsou přesahy na historické území Koruny české častější a lépe viditelné). Bohemika v širším slova smyslu tak důvodně podchycují část zahraniční produkce, která bývá označována termíny germanikum, hungarikum, polonikum apod.

Vedle těchto národnostních, geografických a obsahových hledisek se při rozlišování bohemik, jež pomocně nazýváme také cizojazyčná, uplatňuje ještě čtvrtá skupina. Tu charakterizují provenienční znaky spojené s historickým územím Koruny české. Tento způsob klasifikace prvotisků a starých tisků, opřený o marginálie, exlibrisy a knižní vazby domácího původu, je však nesmírně široký, a za bohemika by tak bylo možno prohlásit vlastně vše, co v minulosti prošlo naším teritoriem nebo co se na něm dodnes nachází.

Pro tisky spjatými alespoň některým ze zmíněných kritérií s Moravou a Slezskem pak používáme subsystémové označení moravika a silesiaka. Oba pojmy nacházejí uplatnění jen v rámci domácí knihovědy a pro zahraničí nejsou náležitě srozumitelné. Evidenci starších bohemik, ať již v užším pojetí, či v širším slova smyslu, včetně moravik a silesiak obstarává retrospektivní bibliografie.


Lit.: BOHATCOVÁ, M.: Der gegenwärtige Bearbeitungsstand der Druckproduktion vom 15. bis 18. Jahrhundert in den böhmischen Ländern. Gutenberg-Jahrbuch 1987, s. 265-278; BOHATCOVÁ, M.: Verzeichnisse gedruckter Bohemika von 1501 bis 1800. Gutenberg-Jahrbuch 1968, s. 136-138; HEJNIC, J.: Bohemikum zdánlivě nebohemikální (Ad Reinerum Reineccium Liber epistolarum). Vědecké informace ZK ČSAV, Suplement 3, 1973, s. 5-26; HEJNIC, J.-BAĎUROVÁ, A.-BOHATCOVÁ, M.: Bohemikale Drucke des 16.-18. Jahrhunderts. Vorträge und Abhandlungen zur Slavistik 17 (hrsg. von P. Thiergen). München 1990; HEJNIC, J.-BAĎUROVÁ, A.-BOHATCOVÁ, M.: Cizojazyčná bohemikální literatura 16.-18. století (dosavadní studium a cíle výzkumu). Listy filologické 112, 1989, s. 220-228; HORÁK, Fr.: Pojem bohemikum. Česká bibliografie 1, 1959, s. 9-18; JEDLIČKA, J.: K pojetí bohemika. Česká bibliografie 2, 1961, s. 32-44; KLEINSCHNITZOVÁ, Fl.: Výstava prvotisků v Národním muzeu. Časopis československých knihovníků 4, 1925, s. 36-39; KOSTLÁN, A.: Anglické tisky s českou tematikou z let 1610-1660 (Sonda do fondů British Library v Londýně). In: Sborník k 80. narozeninám Mirjam Bohatcové (red. A. Baďurová). Praha 1999, s. 171-202; MARTÍNEK, J.: Zastoupení humanistických bohemik v domácích a zahraničních knihovnách. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 3. Praha 1968, s. 237-248; PAVLÍKOVÁ, M.: Bohemica v lipských Acta eruditorum v letech 1682-1707. In: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách (red. Z. Pokorná a M. Svatoš). Praha 1992, s. 222-231; URBÁNKOVÁ, E.: K problematice soupisu prvotisků. Ročenka Státní knihovny ČSR v Praze 1974. Praha 1977, s. 107-116.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.