Bratislava

Z Encyklopedie knihy

Bratislava o tom, kdy toto město na Slovensku přijalo knihtisk, neexistuje doposud jednotné stanovisko. Problém spočívá v atribuci tří dnes zjištěných prvotisků z doby 1477-1480. Jejich původce je dnes označován jako Tiskař Confessionale Antonina Florentina. Doklady o tom, že se za tímto novodobým pojmenováním skrývá budapešťský Andreas Hess, neexistují (snad vyjma podobnosti některých filigránů). Rovněž nebylo jednoznačně osvětleno, jakými cestami se 1477-1480 k anonymnímu Tiskaři dostalo písmo Matthiase Morava, který zakotvil u aragonského dvora v Neapoli, a písmo Němce Johanna Bulleho z Říma (též Bremer, činný 1478-1479). Významnou okolností podporující hypotézu o slovenském původu prvotisků je však návštěva Beatrixe Aragonské, budoucí manželky Matyáše I. Korvína. Tak lze totiž připustit, že nikoli jistě oba italští řemeslníci, nýbrž spíše neznámý kočovný tiskař z jejich okruhů a s jejich vybavením zavítal na podzim 1476 do Bratislavy jako člen královnina doprovodu. Zde pak setrval, anebo se opakovaně vracel, dokud to příznivé podmínky dovolily. Zatímco slovenští badatelé dílnu Tiskaře s ohledem na tyto okolnosti umístili do Bratislavy, londýnští inkunábulisté (ISTC) jsou z opatrnosti méně konkrétní a předpokládají, že všechny tři prvotisky mohly vzniknout i v jiném městě Uherského království: Antoninus Florentinus Confessionale (Maďarsko? 1477), Laudivius Zacchia Vita beati Hieronymi (Maďarsko? ca 1478-1479) a protiturecký odpustkový list bratislavského faráře Johanna Hana Indulgentia (Maďarsko? 1480).

Po zatím nedostatečně prokázaných projevech nejstaršího knihtisku na Slovensku mezi 1477-1480 je řemeslo fakticky doloženo až na sklonku 16. století, kdy jinak neznámý tiskař Johann Walo (Ján Valo) připravil Zwo warhafftige newe Zeitung, die erste von Novigrat … Die andere aus Constantinopel (Bratislava 1594). K oživení tiskařské činnosti došlo až rokem 1609 za fungování Tiskárny arcibiskupské. Ta byla založena jako protiváha nekatolicky orientovaným regionálním dílnám, převáženým často z místa na místo. Od roku 1668 pracoval ve městě evangelík Gottfried Gründer. Tento bývalý faktor Baumannových dědiců ve Vratislavi (1650-1663) byl však 1673 z Bratislavy vypovězen a odešel zpět do své mateřské dílny (1673-1681). Jeho zařízení městská rada zabavila a jako Tiskárnu městskou během 1675-1678 pronajala Jánovi Gregorovi Zerwegovi (Zierwekhovi) a Michalu Faberovi. Roku 1698 žádal o povolení založit další tiskárnu Johann Ferdinand Sonntag, vyučenec a pomocník norimberské dílny Balthasara Joachima Endtera, avšak žádný hmatatelný doklad o jeho činnosti dodnes neexistuje.

Řemeslo v Bratislavě bylo obnoveno až roku 1715 příchodem Jána Pavla Františka Royera ze Salcburku. Jeho nástupce dílnu prodal 1750 Jánu Michalovi Landererovi, v jehož rodině se udržela do poloviny 19. století. S Landerery soupeřilo několik mladších bratislavských tiskáren. První otevřel roku 1771 František Augustín Patzko, druhou Rumun Šimon Peter Weber (činný 1783-1820, pokračoval syn Šimon Ludvík Weber 1820-1852) a třetí Němec Anton Löwe (1783-1790). Jeho majetek přešel koupí na Antona Michala Oderlického (1790-1792) a následně na Jána Nepomuka Schauffa (1793-1801), po němž pokračoval Schauffův zeť Juraj Alojz Belnay (1802-1809) a jeho dědici (1809-1852).


Lit.: FAUST, O.: Najstaršie tlačiarne v Bratislave. Slovenský typograf 6, 1944, s. 74-76; FRIMMOVÁ, E.: Les incunables en Slovaquie-au temps passé et aujourd’hui. Revue française d’histoire du livre 118-121, 2003, s. 361-377; FRIMMOVÁ, E.: Rekapitulácia poznatkov o najstaršej bratislavskej tlačiarni. In: Kniha ’93-’94. Martin 1996, s. 26-34; HOLANOVÁ, E.: Bratislava a jej významní kníhtlačiari v 18. storočí. In: Kniha ’93-’94. Martin 1996, s. 53-63; KOTVAN, I.: Wiegendrucke, die in Bratislava gedruckt wurden. Bruxelles 1976 (zvl. otisk z Historische Uitgaven Pro Civitate 43, 1976); SOLTÉSZ, E.: Eine Unikum-Inkunabel der Budapester Universitätsbibliothek. Ein neues Dokument für das Wirken einer unbekannten ungarländischen Druckerei im XV. Jahrhundert. Gutenberg-Jahrbuch 1958, s. 59-68; SOLTÉSZ, E.: Vydanie Confesionale od Antonína Florentina z roku 1477. In: Kniha ’74. Martin 1976, s. 66-69; ŠTURDÍKOVÁ-HUDÁKOVÁ, M.: Bratislavskí tlačiari 18. stor. a ich vyzdobené tlače. In: Kniha ’82. Martin 1984, s. 104-106; ŽIBRITOVÁ, G.: Kníhtlačiarstvo v Bratislave v 16. storočí. In: Kniha ’93-’94. Martin 1996, s. 35-45.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 48; CHYBA 333-337. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.