Bratrská vazba

Z Encyklopedie knihy

Bratrská vazba typ velmi kvalitní slepotiskové vazby užívané mezi 30. léty 16. a počátkem 17. století při zpracování tiskařské produkce související s jednotou bratrskou. Vedle dílen, které působily u každého bratrského sboru a tím spíše při tiskárnách (Litomyšl, Mladá Boleslav), vykazují umělecky nejzávažnější podíl knihvazači ivančicko-kralické Tiskárny bratrské. Český a moravský původ vazeb lze dobře odlišit mimo jiné filigránem předsádkových papírů (např. Ivančice mohou být spolehlivě identifikovány jihlavským papírem se znamením ježka). Z knihvazačů známe ivančického Samuela Škopa (zemř. 1594), a to jen dle písemných pramenů. Na knihařském nářadí byl doposud objeven jediný monogram, totiž MC.

U ivančicko-kralických vazeb tvořila pokryv mastně žlutá vepřovice či rudá až tmavohnědá teletina (modře barvené safiány uherské provenience známe pouze z archivních svědectví). Knižní blok foliového formátu se vázal obvykle na 5-6 pravých vazů, kvart na 4, osmerka a dvanácterka na 3 vazy. Výzdoba byla uspořádána do rámové kompozice se dvěma nebo čtyřmi vloženými poli. Dominantové členění se prosadilo až od 90. let. Na rozdíl od slohově pokročilejšího (manýristického) knižního dekoru jsou jednotlivé, často zlacené výzdobné prvky konzervativní a mají také blízko k německým vzorům (válečky s portréty církevních reformátorů, středové plotny s Lutherovou nebo Husovou podobiznou).

Mimo to však nelze přehlédnout snahy po syntéze knihařské výzdoby a knižního dekoru. Tak titulní bordura Nového zákona (Ivančice 1564) je nápadně podobná plotně Proměnění Krista, kterou Mistr MC užil na novozákonním exempláři pražské Národní knihovny, sign. 54 G 724. Zcela identická je pak mauresková viněta otištěná jak za textem třetího svazku šestidílné Bible české (Kralice 1582), tak na její vazbě přítomné v klášterním fondu Nové Říše sign. I 5005. V souvislosti s knihařsko-typografickou jednotou lze též jmenovat středovou plotnu s olivovníkem jakožto knižním emblémem Jana Blahoslava, plotnu s lodí jakožto církví na rozbouřeném moři, tetragram zastupující obraz Boha Otce apod. Vedle těchto a jiných dominant se zhusta vyskytují supralibros bratrsky smýšlejících majitelů knih. Do ornamentálních rámů byly zakomponovány letopočty a věcné názvy tlačené nikoli spřežkovým, ale diakritickým pravopisem („Djl třetj“). Pokryv chránily lehké vykrajované nárožnice s puklou knoflíkového tvaru. Ořízky se běžně zlatily a cizelovaly.



Lit.: DAŇKOVÁ [BOHATCOVÁ], M.: Bratrské tisky ivančické a kralické. Sborník Národního muzea v Praze A 1. Praha 1951; HAMANOVÁ, P.: Z dějin knižní vazby od nejstarších dob do konce XIX. stol. Praha 1959; HAMANOVÁ, P.-NUSKA, B.: Knižní vazba sedmi století z fondů Strahovské knihovny. Praha 1966; CHALOUPKA, J.: Bronzová kování, spony a některé jiné nálezy z historicko-archeologického výzkumu kralické tvrze. Časopis Moravského muzea 72 (vědy společenské), 1987, s. 147-154; CHALOUPKA, J.: Ozdobná kování a spony na vazbách kralických tisků v Památníku kralické tiskárny. Z kralické tvrze 14, 1987, s. 42-49; VÁVRA, I.: Knižní vazby bratrské dílny ivančicko-kralické (1562-1620). Historická knižní vazba 1966-1970. Liberec 1970, s. 86-160.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.