Brno

Z Encyklopedie knihy

Závěr Ostřihomského misálu (Brno 1491). Missale Strigoniense (Brno, Konrad Stahel – Matthias Preinlein 1491). Červeno-černé fol. 308a s explicitem a signetem nakladatele Theobalda Fegera. Je to kříž s iniciálami C (zrcadlově obráceně) a E (= Capitulum Estergomiense?). Moravská zemská knihovna (Brno), mikrofilm (snímek laskavě zapůjčil digitální fotoarchiv pražské Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě).

Brno nejstarší místo s doloženou výrobou tištěných knih na Moravě a po Plzni a epizodní činnosti ve Vimperku chronologicky třetí středisko knihtisku dnešní České republiky. Vhodné hospodářské podmínky a kulturní styky s Olomoucí, Polskem, Rakouskem a Uhry umožnily roku 1486 neznámému tiskaři převézt sem zřejmě na pozvání olomouckého biskupství dobře vybavenou dílnu, která s přestávkami pracovala až do 1499. Vzhledem k tomu, že některé tisky 90. let, které se typologicky shodují s ranou brněnskou produkcí, jsou podepsány Němcem Konradem Stahelem (a jeden společně i Matthiasem Preinleinem), lze předpokládat, že právě tito tiskaři, působící předtím v Benátkách, knihtisk v Brně také zakládali. Na počátku 60. let 20. století bylo známo 11 prvotisků. V následujících letech se počet rozrostl na prozatím konečné číslo 23. Z kvantitativního hlediska je to více než třetina produkce všech českých a moravských tiskáren před rokem 1500. Množství brněnských titulů sice odpovídá počtu dnes známých publikací z Prahy (20 bibliografických jednotek), avšak žánrovou skladbou jsou moravské tisky poněkud chudší. S jedinou výjimkou není v Brně vůbec zastoupena beletrie. Důraz spočíval na dílech administrativních, liturgických, právnických a na školních učebnicích. Plnou třetinu produkce tvořily donáty a almanachy směřující, ostatně jako většina jiné zdejší literatury, k zákazníkům v Uhrách, Rakousku a Polsku. Tato okolnost pak ovlivnila jazykově nadnárodní ráz brněnských prvotisků, které byly až na jednu německou knihu tištěny jen latinsky, a to dvěma písmovými řezy rotundy italského typu.

Knihtisk byl do Brna importován na poněkud vyšší technologické úrovni nežli do Čech. Svědčí o tom červeno-černý tisk a schopnost zapojování iniciál a notové osnovy do sazby. Třetina produkce obsahuje také dřevořezy. V roce 1488 zde byla poprvé vysazena titulní strana. První doloženou knihou je Agenda Olomucensis (Brno 1486). K nejlépe vypraveným tiskům patří epická Thuróczova Chronica Hungarorum (Brno 1488), učebnice práva od Johanna Jakoba Canise De modo studendi in utroque iure (Brno 1488) a zdejší nejrozsáhlejší publikace Missale Strigoniense (Brno 1491), nesoucí v explicitu poprvé jména výrobců Stahela a Preinleina. Posledním doloženým tiskem je Psalterium Olomucense (Brno 1499).

Zánik knihtiskařského řemesla v Brně lze vysvětlit patrně malou podporou olomouckého biskupství, jehož objednávky liturgické literatury (agenda, breviář a misál) byly zadávány v letech 1498 a 1499 do Norimberku a Štrasburku. Po této počáteční etapě není v Brně po celé 16. století ani exempláři, ani archivním materiálem doložena žádná tiskárna. Zdejší knižní obchod se proto upnul k německy mluvícím zemím, zejména k Rakousku. Až v prvním desetiletí 17. století přichází Polák Bartoloměj Albrecht Forman, ovšem krátká činnost jeho tiskárny i dvou dalších dokládají, že město o vlastní knižní výrobu velký zájem nejevilo. V letech 1614-1625 tiskl po Formanovi Němec Kryštof Haugenhoffer, který přišel do Brna z Pasova přes Jindřichův Hradec (1613) a později během 1628-1629 přijal faktorské místo v Mikulově. Po delší odmlce brněnskou výrobu obnovil 1640-1645 německý tiskař Jan Bernard Werner, který koupil již nefungující Tiskárnu piaristickou z Mikulova. Teprve František Ignác Sinapi zakládá 1688/89 déle trvající knihtiskařskou a nakladatelskou tradici, která v 18. století pokračovala v rukou spřízněné rodiny Svobodových. Po ní ji rozvíjeli Siedlerovi a do roku 1854 Jan Jiří Gastl a jeho nástupci.

Hebrejský knihtisk byl v Brně provozován 1754-1802. Zasloužil se o to František Josef Neumann, který v polovině 18. století prolomil dosavadní monopol sinapiovsko-svobodovské dynastické tiskárny. Neumannův závod, držený v majetku rodiny po tři generace, byl od druhé poloviny století do let 1815-1816 rozdělen na dvě samostatné části. Třetí významný knihtiskařský závod s nakladatelstvím patřil trasslerovsko-rohrerovské dynastii. Základy položil roku 1786 Josef Jiří Trassler. Jeho synové mimo jiné zřídili 1824 první litografický ústav na Moravě. Na počátku 30. let se majitelem tiskárny stává Trasslerův synovec Rudolf Rohrer st., který 1835 zavedl jako první na Moravu rychlolis a s využitím dalších průmyslových novinek vybudoval doposud největší brněnskou tiskárnu, která, hájíc programově německé zájmy, zůstala v majetku rodiny až do znárodnění.

Grémium knihtiskařů, písmolijců a kamenotiskařů zde vzniklo roku 1851. Zpočátku sdružovalo čtyři tiskárny s takřka šedesáti zaměstnanci a na konci století vykazovalo již desetinásobný nárůst. Převahu německých firem, zásobujících také rakouské odběratele, narušil až učitel Vilém Foustka (1836-1880), když 1861 založil první podnik s ryze českým edičním programem. Jako tiskař a nakladatel Moravské orlice a satirické Vosy byl často perzekvován a před nuceným zánikem firmy v roce 1866 ho nezachránila ani o rok dříve účelově založená akciová společnost.

Nejstarším archivně doloženým knihkupcem v Brně byl Bedřich Schrympf, který stejně jako olomoučtí kolegové Bedřich Milichthaler a bratři Jan a Václav Pilátové žádal roku 1567 biskupa Viléma Prusinovského o revizi své knihkupecké nabídky. Tento akt je bohatě dokumentován písemnými prameny, ale o další knihkupecké činnosti doklady chybějí. Do poloviny 19. století se dle různých zpráv v Brně vystřídalo na 30 různých, převážně německých obchodníků, z nichž větší pozornosti si jistě zaslouží filiálka vídeňského a norimberského knihkupce a nakladatele Georga Lehmanna (1706-1717). Od roku 1788 se na trhu prosadila rodina Jana Jiřího Gastla, jejíž obchod s knihami fungoval až do roku 1846. Nejstarší programově české knihkupectví otevřel 1863 cestovatel Jan Jindřich Vojáček.


Bibl.: DOKOUPIL, Vl.: Počátky brněnského knihtisku. Bibliografie města Brna. Sv. 1. Brno 1974; DOKOUPIL, Vl.: Soupis brněnských tisků-staré tisky do roku 1800. Bibliografie města Brna. Sv. 3. Brno 1978; FLODROVÁ, M.-NOSEK, B.: Auswahlkatalog hebräischer Drucke Brünner Provenienz. Judaica Bohemiae 11, 1975, s. 83-104; KUBÍČEK, J.-ŠIMEČEK, Zd.: Brněnské noviny a časopisy od doby nejstarší až do roku 1975. Bibliografie města Brna. Sv. 2. Brno 1976.

Lit.: BRAUNOVÁ, A.: Počátky hebrejského knihtisku na Moravě. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 57-61; DOKOUPIL, Vl.: Brněnské prvotisky. Typografia 1010/7, 1986, s. 244-247; DOKOUPIL, Vl.: Neznámé brněnské prvotisky. Zpráva o nálezu. In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (věd. red. J. Polišenský). Praha 1970, s. 61-81; DOKOUPIL, Vl.: První tiskaři a některá příbuzná povolání v Brně v 15. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 15-28; FIALA, J.: Přehled brněnských knihkupců. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 234-238; FIALA, J.: Příspěvek k historii brněnských knihkupců. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 216-223; FLODROVÁ, M.: Brněnský knihtisk v 17. a 18. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 35-42; FLODROVÁ, M.: Brněnští tiskaři v 17. a 18. století. Brno v minulosti a dnes 9. Brno 1970, s. 56-80; FLODROVÁ, M.: K počátkům knihtisku v Brně. Brno v minulosti a dnes 6. Brno 1964, s. 159-167; CHALOUPKA, J.: Knihtisk na Moravě v 16. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 29-34; JANÁK, J.: Brněnské tiskárny v letech 1848-1918. Od tiskařských oficin k polygrafickému průmyslu. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 43-66; KAWECKA-GRYCZOWA, A.: O pierwocinach drukarstwa na Morawach kilka szczegółow znanych i nie znanych. Roczniki biblioteczne 5/1-4, 1961, s. 175-185; KOPECKÝ, M.: K 500. výročí knihtisku v Brně. Z kralické tvrze 13, 1986, s. 8-14; KUBÍČEK, J.: Rozvoj brněnského knihtisku. Typografia 10/7, 1986, s. 266-268; ŠIMEČEK, Zd.: Z vydavatelské činnosti brněnských zednářů v 80. letech 18. století. Časopis Matice moravské 111, 1992, s. 53-74; VOBR, J.: Z dějin brněnského knihtisku v 1. polovině 18. století. Příspěvek ke Knihopisu českých a slovenských tisků. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 161-173; VOIT, P.: Moravský knihtisk první poloviny 16. století a jeho vztahy k českým tiskárnám. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 103-115.

Lex.: CHYBA 324-325, 337-341. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.