Bulharsko

Z Encyklopedie knihy

Bulharsko jakožto součást Osmanské říše (1396) nemělo po čtyři století pro zavedení a udržení knihtisku ani ekonomické a ani politické či kulturní podmínky. Výrobu liturgické a jiné náboženské nebo školní literatury obstarávala cyrilským písmem proto cizina. Prvenství patří Benátkám, kde v dílně po Božidaru Vukovićovi vznikl pravoslavný Molitvoslov (Venezia 1566). Snad se tak stalo péčí Jakova iz Kamene Reke, tiskaře pravděpodobně totožného s Jakovem Krajkovem ze Sofie, jež je jako výrobce podepsán pod další církevněslovanskou modlitební knihou Različnie potrebii (Venezia 1572). Kulturní pomoc bulharským katolíkům zprostředkovávala dlouhodobě zejména římská Tiskárna Kongregace propagandy víry. Vydala mimo jiné první knihu v novobulharštině se značnými stopami chorvatštiny, zvanou Abagar (Roma 1651). Je to soubor apokryfů, legend a modliteb sestavený biskupem Filipem Stanislavovem a natištěný na 10 listech slepovaných za sebou na způsob svitku. Pro Bulhary pracovaly vedle italských dílen také tiskárny v Rakousku, Rumunsku, Rusku, Srbsku či na Ukrajině. Sofronij Vračanski, velká osobnost počátků bulharského obrození, vydal v Rumunsku své perikopy Kiriakodromion sireč Nedelnik (Rymnik 1806), které jsou považovány za první tištěnou novobulharskou knihu. Zakladatelem národního knihtisku se stal Nikola Karastojanov (1779-1874), činný od 1838 v Samokovu nejprve tajně a od 1847 legálně. Tím, že podmínky pro normální vývoj byly však vytvořeny až po rusko-turecké válce a politickém osvobození v roce 1878, Bulharsko přijalo knihtisk jako jedna z posledních civilizovaných zemí světa.


Bibl.: BAJAN, A. T.: Balgarski knigopis za sto godini 1806-1905. Sofija 1909; JIREČEK, J. K.: Bibliographie de la littérature Bulgare moderne 1806-1870. Bieha 1872; STOJANOV, M.: Balgarska vozrożdenska kniżnina. Analiticzen repertoar na balgarskite knigi i periodiczni izdanija 1806-1878. Vol. 1-2. Sofija 1957-1959.

Lit.: MAKEDONSKY, Al.: Aus der Geschichte des bulgarischen Druckgewerbes. Gutenberg-Jahrbuch 1932, s. 191-199; SOKOLOVÁ, Fr.: Cyrilské tisky. Výstava z fondů Státní knihovny ČSR pořádaná k 400. výročí úmrtí Ivana Fjodorova (listopad 1982). Praha 1982.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.