Cheb

Z Encyklopedie knihy

Cheb město v Čechách spjaté s dějinami tištěné knihy již od 15. století. Před polovinou století se zde narodil Johann Sensenschmidt, zakladatel knihtisku v Norimberku. Archivní prameny z let 1485-1495 dokládají činnost blíže neznámého „Buchführera“ čili knihkupce Linharta Sehra (též Ser). Starší literatura, opíraje se opět o soudobé prameny, za zakladatele knihtisku v Chebu považuje Johanna Frümleina, jehož činnost byla údajně spjata s léty 1508-1509. Bližší doklady o Frümleinově působení v Čechách či v Německu prozatím neexistují. Za prvního tiskaře, jehož produkce se dodnes dochovala, lze tak považovat Němce Hanse Burgera, činného 1571-1579. Burger v letech 1572-1573 působil společně s krajanem Michaelem Mülmarckartem, který pak živnost krátce provozoval též samostatně (1574-1575). Mülmarckartovu tiskárnu získal koupí další Němec Johannes Preu (též Proj). Tiskl údajně 1575-1578, ale jeho produkce se zřejmě nedochovala. Essenweinův katalog informuje, že v druhé polovině století se výrobou hracích karet živil Václav (Wentzel) Sigel. V letech 1576-1593 byl činný Klement Stefani, nejstarší chebský tiskař a knihkupec domácího původu. Jím v Chebu knihtiskařské aktivity, utlumované městskou radou a státní mocí z obavy před šířením německé nekatolické a protihabsburské literatury, nadlouho vyhasly. Povolení obnovit německý knihtisk získal roku 1686 až Mikuláš Dexter, jehož rodina pokračující linií Orvanských, Fritschů, Kobrtschů a Gshihayů tiskárnu držela až do 19. století.


Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; BOK, V.: Zum deutschsprachigen Buchdruck des 16. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern. In: Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern, Teil I (hrsg. von H. B. Harder und H. Rothe). Köln-Wien 1988, s. 243-259; BOK, V.: Zur deutschen Literatur des 16. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern. In: Deutsche in den böhmischen Ländern (hrsg. von H. Rothe). Köln-Weimar-Wien 1992, s. 125-141; EIS, G.: Die Anfänge des sudetenländischen Buchdrucks. Sudetendeutsche Monatshefte 1940, s. 110-115; ESSENWEIN, A.: Katalog der im Germanischen Museum befindlichen Kartenspiele. Nürnberg 1886; KORB, Fr.: Knihtisk v Chebu. In: Chebsko. Cheb 1959, s. 87-101; POHL, J.: Egerer Buchdrucker im 16. Jahrhundert. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 49, 1911, s. 193-204; SIEGL, K.: Die Geschichte der Buchdruckerkunst in Eger von ihren ersten Anfängen bis zur Gegenwart. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 68, 1930, s. 138-151; VOLF, J.: Jak vypadala činnost výhradně německých knihtiskáren v Mostu a v Chebu v letech 1780-1785. Časopis československých knihovníků 2, 1923, s. 224-229.

Lex.: BENZING (Budchdrucker) 97-98; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 59; CHYBA 348-349. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.