Chorvatsko

Z Encyklopedie knihy

Chorvatsko počátky hlaholského knihtisku jsou výrazně spjaty s liturgií a bývají kladeny do Benátek, kde neznámý tiskař připravil Missale Romanum glagoliticum (Venezia? 1483). Nejstarší mimoitalská tiskárna užívající jako tiskové písmo hlaholici byla založena patrně v chorvatské Kosinji. Anonymní tiskař zde publikoval Breviarium Romanum glagoliticum (Kosinj? ca 1491), jehož vznik byl až do 80. let 20. století hypoteticky kladen opět do Benátek. Ve městě Senj pracovala 1494-1508 další hlaholská tiskárna založená Blazem Debarem (též Baromić), bývalým korektorem Benátčana Andrease Torresana st. (též Andrea Asolano, Andrea de Asula, ca 1450-1529). Včetně prací jeho pokračovatele Grgura Senjanina se z ní dnes dochovalo na sedm titulů, např. Transit svetiga Jerolima (Senj 1508). V Benátkách, kde po celé 16. století pracovalo několik slovanských řemeslníků, vyšla také první jazykově chorvatská kniha tištěná antikvou. Byla to básnicky zdařilá protiturecká alegorie Istorija svete udovice Judit Marka Maruliće (Venezia 1521).

Další domácí tiskárny 16. století neměly příliš dlouhého trvání. V Záhřebu fungovala jen jediná dílna, a to pouze roku 1511. Dílna biskupa Šimuna Kožičiće v Rijece, zaměstnávající italské tiskaře, přetrvala pouze léta 1530 a 1531, tiskař Dimitrić pracoval v gračanickém klášteře 1539 (dnes doložen pouze jedním liturgickým tiskem) a tiskárna v Mileševě byla v 16. století činná díky třem tiskařům jen mezi léty 1544-1557. Také činnost klášterní tiskárny Mrkšina Crkva spadá do nedlouhého období 1562-1566. V téže době Chorvatům zprostředkovávala protestantskou ideologii i Tiskárna Hanse Ungnada v německém Urachu. Také Polák Rudolf Hoffhalter, který se přistěhoval z Rumunska, provozoval filiálky s protestantským edičním programem v Nedelišti a Dolní Lendavě 1573-1574.


Bibl.: ŽÍVANOV, M.-NIKČEVIĆ, Dr.-CAJIĆ, R.: Katalog knjiga na srpskohrvatskom jeziku od XVIII do XX veka. Vol. 1-2. Beograd 1989-1990.

Lit.: BOŠNJAK, Ml.: Drvorezi u primjercima prve hrvatske tiskane knjige. Zagreb 1962; BOŠNJAK, Ml.: O nalazima iz nejstarijih tiskara. Bulletin Zavoda za likovne umjetnosti JAZU 11. Zagreb 1963, s. 108-163; BOŠNJAK, Ml.: Tragom prvih hrvatskih tiskara. Bulletin Zavoda za likovne umjetnosti JAZU 12. Zagreb 1964, s. 85-104; BOŠNJAK, Ml.-HOFMAN, V.-PUTANEC, V.: Vedeni znakovi hrvatskih inkunabula. Bulletin Zavoda za likovne umjetnosti JAZU 11. Zagreb 1963, s. 21-49; NĚMIROVSKIJ, J. L.: Načalo slavjanskogo knigopečatanija. Moskva 1971; STARA pisma (3. međunarodna izložba ex-librisa). Old scripts (3rd International Ex-libris exhibition). Rijeka 2001.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.