Chrestien Wechel

Z Encyklopedie knihy

Wechelův signet (Frankfurt/M. 1595). Löwenklavius, Johann: Neuwer musulmanischer Histori, türckischer Nation, von ihrem Herkommen (Frankfurt/M., André Wechel–Erben 1595). Červeno-černá titulní strana s rodinným signetem (Pegas). Antikvariát Meissner (Praha).
Chrestien Wechel (vlastním jménem Wechelin, zemř. 1554) zakladatel významné rodiny tiskařů a nakladatelů pocházející pravděpodobně z Basileje. Během 1522-1554 je doložen jako tiskař v Paříži, zaměřující se na antickou beletrii i odbornou prózu čtenou na Sorboně (Aphtonius, Celsus, Galénos, Homér).

Syn André Wechel (zemř. 1581) působil po otcově smrti 1554-1573 také v Paříži. Vydával zde hlavně modernější vědeckou literaturu, např. Johannes Fernel Medicina (Paris 1554), Pierre de la Ramée Arithmeticae libri tres (Paris 1555), Andreas Vesalius Anatomes totius, aere insculpta delineatio (Paris 1564). Paříž však musel během bartolomějské noci kvůli evangelickému vyznání narychlo a bez majetku, který mu byl později zabaven, opustit. Usadil se ve Frankfurtu/M., kde je doložen v letech 1572-1581. Zde v jeho edičním programu zaujala hodně místa také klasická filologická literatura a soudobé naukové spisy, např. Albert Krantz Saxonia (Frankfurt/M. 1575) a Wandalia (Frankfurt/M. 1575), Marcin Kromer Poloniae descriptio (Frankfurt/M. 1575). Většina titulních stran nese charakteristický signet, jehož náplní byl kerykeion se dvěma rohy hojnosti a okřídleným Pegasem. André Wechel měl dvě dcery, které se provdaly za Jeana Aubryho (zemř. 1600) a Clauda Marneho (též Marnius, Marny, zemř. 1610), potomky pařížských tiskařů první poloviny 16. století. Ti převzali dílnu ve Frankfurtu a společně v ní pracovali 1582-1600.

Z téže rodiny patrně pocházel i Johann Wechel (zemř. 1593). Narodil se v Kolíně/R. a během 1582-1593 působil ve Frankfurtu. Mnoho odborné literatury vytiskl na objednávku cizích nakladatelů, např. Konrad Gesner Historiae animalium liber III. (Frankfurt/M. 1585) a Historiae animalium liber II. (Frankfurt/M. 1586). Těsně před smrtí se od 1591 spojil s bývalým Feyerabendovým kolegou Peterem Fischerem (samostatně tiskl 1593-1595). Po Wechelově smrti přichází do čela firmy vdova, kterou u profese zastihujeme ještě 1594.


Lit.: ELIE, H.: Chrétien Wechel, imprimeur à Paris. Gutenberg-Jahrbuch 1954, s. 181-197; EVANS, R. W. J.: The Wechel presses. Humanism and calvinism im central Europe 1572-1627. Oxford 1975; LABARRE, A.: Éditions et privilèges des héritiers d’André Wechel à Francfort et à Hanau 1582-1627. Gutenberg-Jahrbuch 1970, s. 238-250; MACLEAN, I.: André Wechel at Frankfurt, 1572-1581. Gutenberg-Jahrbuch 1988, s. 146-176.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 87 a 127; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 302-303, 402 a 470.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.