Cizojazyčná bohemika v Čechách a na Moravě

Z Encyklopedie knihy

Peterlův maďarský tisk, první u nás (Praha před 1588). Az tekyletes iffyvnak Hvnyadi Lazlonak, Hvnyadi Ianos eoregbik finak kepe (Praha, Michael Peterle st. před 1588). Jednolistová gratulace otci Janosovi a synu Lászlovi Hunyadovým. Dřevořezová postava velmože v kožešinovém plášti se šavlí a palcátem v ruce může být prací tiskaře a formšnajdra Peterleho. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/d (Konvolut Dobřenského č. 382 = fol. 60a).
Cizojazyčná bohemika v Čechách a na Moravě první projevy jazykově nečeských bohemik jsou v chronologickém přehledu českého a moravského knihtisku 15. století rozloženy takřka rovnoměrně a na obou teritoriích představují zároveň i nejstarší u nás dnes známé doklady tiskařského řemesla. V Čechách jsou tímto prvotiskem latinská Statuta synodalia Arnošta z Pardubic s připojeným traktátem Thomase de Hibernia De tribus punctis essentialibus christianae religionis (Plzeň 1476). Poněvadž výrobce není znám jménem, je označován jako Tiskař Arnoštových Statut. První knihou na Moravě, taktéž latinskou, je Agenda Olomucensis (Brno 1486), jejíž vznik se klade do dílny Konrada Stahela a Matthiase Preinleina.

Další vývoj probíhal z hlediska jazykového modelu už nekonzistentně. Při srovnání s jazykově českým knihtiskem v Čechách zjišťujeme na Moravě tendenci dokonce opačnou. Příčina tkví v odlišnostech náboženského, politického a kulturního vývoje a v diferenciaci čtenářské obce. Zatímco nejstarší české tiskárny jakožto významná střediska národního humanismu preferovaly rozšiřování textů jazykově českých a cizojazyčným se věnovaly jen okrajově asi v 13%, moravská produkce pozůstávala až do první třetiny 16. století výhradně z děl latinských a německých. Knihtisk do roku 1500 je na Moravě doložen 26 tituly, z nichž 24 byly vysazeny latinsky a 2 německy. Plnou třetinu produkce tvořily donáty a almanachy směřující, ostatně jako většina tiskem zde rozmnožené literatury, k zákazníkům v Polsku, Uhrách a pravděpodobně i Rakousku. Z 39 prvotisků, které opustily tiskárny na území Čech, je naopak pouhých 5 tištěno latinsky, a to ještě během nejstarší etapy 1476-1484 (plzeňský Tiskař Arnoštových Statut a vimperský Johann Alacraw). Pak čeští tiskaři až do 40. let 16. století hájili hegemonii národního jazyka a souvislé projevy latiny či němčiny během tohoto období jsou dle dnešního povědomí statisticky nevýznamné. V období následujícím po roce 1484 vysázel v Čechách latinsky pravděpodobně první publikaci pražský tiskař Mikuláš Konáč z Hodiškova (1516). Za snad vůbec nejstarší jazykově německý tisk se považuje českobratrský kancionál mladoboleslavské dílny Jiříka Štyrsy (1531). V Praze tiskl první německou knihu Bartoloměj Netolický z Netolic (1546). Italštinu jako další cizí jazyk českých sazečů poprvé užil Jiří Melantrich z Aventinu (1559). V závěru 16. století se počal rozmnožovat také text španělský (poprvé 1581 Jiří Černý z Černého Mostu), maďarský (okolo roku 1588 Michael Peterle st.) a polský (1599 Daniel Sedlčanský nejst.).

Retrospektivní evidence cizojazyčných bohemik vyrobených na dnešním území České republiky není konzistentní. Prvotisky českého původu v úplnosti zachytila Emma Urbánková. Obdobná bibliografie pro Moravu zatím chybí, poněvadž není pokryta tiskařská etapa Olomouce před rokem 1500. K dispozici je pouze Dokoupilův soupis prvotisků z Brna. Mladší období mapuje „Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800“. Vzniká péčí Knihovny Akademie věd ČR. K roku 2002 obsahovala asi 46.000 záznamů včetně deziderat. Leckterá cizojazyčná bohemika, aspirující alespoň minimálním zastoupením češtiny do kategorie jazykově české národní retrospektivní bibliografie, jsou evidována Knihopisem. V tištěné podobě lze mimo to pracovat se Zíbrtovou bibliografií a s Rukovětí humanistického básnictví v Čechách a na Moravě. Evidence cizojazyčných bohemik 19. století nebyla z kapacitních důvodů dosud zahájena.



Bibl.: BIBLIOGRAFIE cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. I. Produkce tiskáren na dnešním území České republiky v 16. a 17. století (red. Anežka Baďurová). Praha 2003 (CD-ROM vydaný Knihovnou Akademie věd České republiky); DOKOUPIL, Vl.: Počátky brněnského knihtisku. Prvotisky. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy, 1. Brno 1974; KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Redigoval dr. Zdeněk Tobolka [od 5. svazku dr. František Horák]. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Svazek 1-9 (písm. A-Z). Praha 1925-1967; KNIHOPIS českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Dodatky. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Založil doc. dr. Zdeněk V. Tobolka, pokračovali doc. dr. František Horák a dr. Bedřiška Wižďálková. Část I. písm. A-. Praha 1994-; RUKOVĚŤ humanistického básnictví v Čechách a na Moravě. Založili A. Truhlář a K. Hrdina. Pokračovali J. Hejnic a J. Martínek. Sv. 1-5. Praha 1966-1982 (vše, co zatím vyšlo); URBÁNKOVÁ, E.: Soupis prvotisků českého původu. Praha 1986; ZÍBRT, Č.: Bibliografie české historie. Sv. 1-5. Praha 1900-1912.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.