Cyrilský knihtisk

Z Encyklopedie knihy

Fedorovovo vydání církevněslovanské Bible ostrožské (Ostrog 1580–1581). Biblia sirěč knigy Vetchago i Novago zavěta po jazyku slovensku (Ostrog, Ivan Fedorov 1580–1581). Díl první (1580), fol. 1a s počátkem První knihy Mojžíšovy (sázeno cyrilským skoropisem). Repro: Němirovskij 1983.

Cyrilský knihtisk velmi dlouho zprostředkovával pouze texty liturgické povahy, a byl proto v dekoru a ilustracích silně závislý na středověkých rukopisných předlohách. Časově je asi o osm let mladší nežli hlaholský knihtisk. Počátky spadají do krakovské dílny Sebalda Feiela (Szwajpolta Fiola) roku 1491. Další dvě dílny, pracující výhradně cyrilicí, jsou spjaty se jménem mnicha Makarije. První byla otevřena v černohorské Cetyni 1493-1495 a druhá v rumunském městě Tyrgovište 1508-1512.

V chronologickém pořadí čtvrtá tiskárna, nacházející se v Benátkách, cyrilskou sazbu neužívala monopolně. Giorgio Rusconi, činný 1500-1527, zde vytiskl takzvanou bosančicou malé katolické Molitve svete Bričide (Venezia 1512). Pouze cyrilicí pracoval další významný tiskař Franzisk Heorhij Skoryna. Mezi léty 1517 a 1519 provozoval tiskárnu v Praze a snad od roku 1522 v litevském Vilnu. Přibližně v téže době, kdy započal Skorynův pražský pobyt, se v Benátkách usadil Černohorec Božidar Vuković (1519-1540), první Jihoslovan propagující cyrilici v zahraničí. Jeho tiskárnu další majitelé udržovali v chodu až do 30. let 17. století. V ruské Moskvě byla první dílna, označovaná dnes jako Tiskárna anonymní, činná snad od roku 1553, či 1555. Na ni navázali Ivan Fedorov a Petr Timofejev (řečený Mstislavec) s tím, že Fedorov po ukončení moskevské a zabludovské pracovní etapy přesídlil ještě do Lvova, kde založil 1573 nejstarší ukrajinskou tiskárnu. Na německém území byla od roku 1560 činná protestantská Tiskárna Hanse Ungnada v Urachu. Ta se však specializovala více na hlaholský knihtisk nežli na cyrilici. Pro potřeby rusko-finského jazykového pomezí se cyrilicí tisklo během první poloviny 17. století ve Stockholmu, o sto let později v Halle/S. a na přelomu 17. a 18. století také v trnavské Tiskárně jezuitské. Knihy pro srbské publikum tiskli také Giambattista Bodoni, Bernhard Christoph Breitkopf či Josef Lorenz von Kurzböck.

Pokud víme, po Skorinově pražském vystoupení se cyrilice u nás objevila až v krátkých textových pasážích Paprockého díla Diadochos, id est Successio jinak Posloupnost (Praha 1602). Nástupci Jana Schumanna st. však tisk provedli nikoli pohyblivými písmeny, nýbrž ze štočků na způsob xylografie. V díle Jana Jiřího Středovského Sacra Moraviae historia sive Vita SS. Cyrilli & Methodii (Sulzbach 1710) byla cyrilice reprodukována rytecky. Další oživení cyrilice vyvolaly až badatelské potřeby národního obrození. Poněvadž chyběla speciální sazba, domácí tiskárny si u staroslověnských pasáží běžně vypomáhaly antikvou, např. Jana Průšová při vydání díla Fortunáta Durycha De slavo-bohemica sacri codicis versione dissertatio (Praha 1777). Spisovatelé proto raději oslovovali zavedené dílny v zahraničí, např. Durych nechal své monumentální dějiny slovanského písemnictví Bibliotheca Slavica antiquissimae dialecti communis et ecclesiasticae universae Slavorum gentis (Wien 1795) vydat Kurzböckovým nástupcem Stefanem Novakovićem (zemř. 1815?). Zdá se, že kvalitnější české tiskárny počaly cyrilici nakupovat až počátkem 19. století, např. Bohumil Haase st. ji uplatnil v Dobrovského Entwurf zu einem allgemeinen Etymologikon der slawischen Sprachen (Praha 1813).


Bibl.: BYKOVA, T. A.-GUREVIČ, M. M.: Opisanije izdanij napečatannych kirillicej 1689-janv. 1725 g. Moskva-Leningrad 1958; KARATAJEV, I.: Chronologičeskaja rospis slavjanskich knig napečatannych kirillovskimi bukvami 1491-1730. St. Peterburg 1861; KARATAJEV, I.: Opisanije slavjano-russkich knig napečatannych kirillovskimi bukvami. Vol. 1 (s 1491 po 1652 g.). St. Peterburg 1883; LABYNCEV, Ju. A.: Kirillovskija izdanija Suprasľskoj tipografii. Moskva 1978; LUKJANENKO, V. I.: Katalog belorusskich izdanij kirillovskogo šrifta 16.-17. vv. Leningrad 1975; MULLER, J.-RÓTH, E.: Außereuropäische Druckereien im 16. Jahrhundert. Bibliographie der Drucke. Bibliotheca bibliographica Aureliana, 22. Baden-Baden 1969; NĚMIROVSKIJ, J. L.: Gesamtkatalog der Frühdrucke in kyrillischer Schrift. Bd. 1. Inkunabeln (Baden-Baden 1996), Bd. 2. Die Druckereien des Makarije in der Walachei und von Giorgio Rusconi in Venedig (Baden-Baden 1997), Bd. 3. Die Prager Druckerei von Francisk Skorina (Baden-Baden 1998), Bd. 4. Die Druckerei von Bozidar Gorazdanin in Gorazde und Venedig. Die erste Druckerei von Bozidar Vukovic in Venedig (Baden-Baden 2001), Bd. 5. Die Druckerei von Francisk Skorina in Wilna (Baden-Baden 1999), Bd. 6. Die zweite Druckerei von Bozidar Vukovic in Venedig (Baden-Baden 2002); NĚMIROVSKIJ, J. L.: Opisanije staropečatnych izdanij kirillovskogo šrifta. Moskva 1979; PETROV, S. O.-BIRJUK, J. D.-ZOLOTAR, T. P.: Slavjanskije knigi kirillovskoj pečati 15.-18. vv. Kijev 1958; ZERNOVA, A. S.: Knigi kirillovskoj pečati izdannyje v Moskve v 16.-17. vekach. Moskva 1958.

Lit.: GLAVAN, M. (ed.): Prve slovenske knjige. Slovenski reformacijski tiski v izvirnikih in v ponatisih (razstavni katalog, Galerija Cankarjevega doma 23. november 2000-2. januar 2001). First Slovenian books. Slovenian reformation prints in their original form and in reprints. Ljubljana 2000; KRBEC, M.: Josef Dobrovský a počátky kyrilského knihtisku. Václavkova Olomouc 1978 (red. J. Dvořák). Praha 1982, s. 89-92; NĚMIROVSKIJ, J. L.: Načalo slavjanskogo knigopečatanija. Moskva 1971; PIROŻYŃSKI, J.- BUŁHAK, H.: Ponownie o Szwajpolcie Fiolu oraz o innych pionierach drukarstwa cyrylickiego w XV-XVI w. Uwagi na marginesie nowej pracy E. L. Niemirowskiego. Roczniki Biblioteczne 41/1-2, 1997, s. 13-28; SOKOLOVÁ, Fr.: Cyrilské tisky. Výstava z fondů Státní knihovny ČSR pořádaná k 400. výročí úmrtí Ivana Fjodorova (listopad 1982). Praha 1982; ZIMMER, S. K.: The beginning of cyrillic printing: Cracow, 1491. New York 1973.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.