Dědictví sv. Václava

Z Encyklopedie knihy

Část Bible svatováclavské (Praha 1677–1715). Bible česká zv. Svatováclavská (Praha, Tiskárna jezuitská, fa. Jáchym Jan Kamenický 1677–1715). Titulní strana (za fol. *6) druhé části Starého zákona z roku 1712. Antikvariát Meissner (Praha).

Dědictví sv. Václava nejstarší institucionální nakladatelství v Čechách zaměřené na vydávání a zčásti tržní a zčásti bezplatnou distribuci jazykově české katolické literatury. Nakladatelství založili 19. června 1669 ze soukromých finančních prostředků novoměstská pekařka Marie Štajerová (zemř. 1669?) a její syn, významný jezuitský kazatel, misionář a spisovatel Matěj Václav Štajer (1630-1692). Fond se později rozrostl desítkami darů a odkazů (Šternberkové, Valdštejnové aj.). Působnost nakladatelství zaštiťoval od roku 1670 jezuitský řád. Instituce nesídlila v pražském Klementinu, nýbrž v koleji sv. Ignáce na dnešním Karlově náměstí. Dle zmínek na titulních stranách lze průběh první etapy nakladatelství sledovat v letech 1673-1773. Ne všechny knihy byly zadávány do výroby v pražské Tiskárně jezuitské. Hned Světlo katolického učení (Praha 1670), které, ač neoznačeno názvem nakladatelství, starší literatura považuje za první svatováclavskou publikaci, připravila Tiskárna arcibiskupská. Totéž platí o populárním Štajerově Kancionálu českém (Praha 1697), k jehož výrobě byl angažován nejprve Jan Karel Jeřábek, později při druhém vydání 1712 syn Karel Josef. Největším nakladatelským činem byla dvě vydání Bible české neboli Svatováclavské (1677-1715 a 1769-1771).

Dědictví vypracovávalo pravidelné konsignace (nejstarší známý rukopis „Consignatio librorum et libellorum impressum ab Haereditate S. Wenceslai“ pochází z roku 1718). Vydávalo nakladatelské a knihkupecké nabídky. Dvoulistové Poznamenání kněh, který se při Dědictví svatého Vácslava v Koleji Tovaryšstva Ježíšova svatého Ignácia v Novém Městě pražském i s jejich cenou nacházejí (Praha po 1739) patří k nejstarším tištěným nabídkám, které u nás po roce 1501 známe. 

Během 1670-1751 Dědictví zdarma rozdalo asi 80.000 exemplářů náboženských knih. Od roku 1749 převzal dohled nad správou Dědictví, ostatně jako nad všemi nadacemi a fondy, stát. Po zrušení jezuitského řádu byla správa nakladatelství svěřena roku 1775 pražskému arcibiskupství a kapitál 15.676 zl. převeden nově vzniklé komisi normálních škol. Tiskárna normální školy užívala od roku 1776 polovinu prostředků ke krytí výroby náboženské školní literatury, zbytek byl určen na úhradu vzdělavatelských publikací rozdávaných mezi lidem. Výroba některých titulů byla opět svěřována Tiskárně arcibiskupské, např. Jakub Horčický z Tepence Konfesí katolická, totiž Vyznání pravé víry křesťanské všeobecné (Praha 1782). Roku 1784 svatováclavský fond zanikl a obnoven byl teprve 1859. Na základě jeho tradice vznikly v mezidobí analogicky působící instituce jako Dědictví sv. Jana Nepomuckého (též Dědictví svatojánské, Praha 1831-1946), Dědictví sv. Cyrila a Metoděje (Brno 1850-1951), Dědictví maličkých (Hradec Králové 1859-1941) aj.


Lit.: DUCREUX, M.-E.: Kniha a kacířství, způsob četby a knižní politika v Čechách 18. století. In: Česká literatura doby baroka. In: Sborník příspěvků k české literatuře 17. a 18. století (red. Z. Pokorná). Literární archiv 27, 1994, s. 61-87; PODLAHA, Ant.: Doplňky k „Dějinám Dědictví sv. Václava“ Dra Jana Nep. Sedláka. Časopis katolického duchovenstva 65, 1924, s. 625-629, 722-730 a 66, 1925, s. 40-44; POLÁK, K.: Třemi stoletími. Stručné dějiny Státního pedagogického nakladatelství. Praha 1967; SEDLÁK, J. N.: Dějiny Dědictví sv. Václava (1669-1900). Časopis katolického duchovenstva 42, 1901, s. 38-41, 88-92, 153-158, 248-254, 302-309, 369-375 a 426-431; VOLF, J.: Nakladatelský seznam Svatováclavského dědictví. Časopis Národního muzea 110, 1936, s. 297-300; WALTER, V.: Státní nakladatelství v Praze. Praha 1947.

Lex.: CHYBA 74 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 159. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.