Erb tiskařů

Z Encyklopedie knihy

Personifikovaná Typografie (Dresden 1740). Schöttgen, Johann Christian: Historie derer dreßdnischen Buchdrucker … Das dritte Jubel-Fest (Dresden, Friedrich Hekel 1740). Fol. A2a se záhlavovou vinětou: před panoramatem Drážďan sedí personifikovaná Typografie, obklopena symbolickými předměty (zleva tiskařský lis s letopočtem 1740 na příčném břevnu, balík papíru, tampony, sazečský úhelník, sazečská kasa, erb tiskařů a sazebnice). Mědiryt signován vpravo dole saským rytcem Christianem Philippem Lindemannem. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AX XI 13.

Erb tiskařů v erbovním poli štít s jednohlavým (dvouhlavým) orlem, držícím ve spárech sázítko a tenakl, nad štítem otevřený helm s korunou a dominujícím gryfem, který svírá ve spárech proti sobě směřující tiskařské tampony. Počátky tohoto erbu dlouho obestírala legenda o Johannu Mentelinovi jakožto vynálezci knihtisku. Tuto báchorku šířil Mentelinův vnuk Johann Schott, přepracovav k tomu účelu erbovní vyobrazení lva, které Friedrich III. dědečkovi udělil už roku 1466. Ačkoli se korunovaný gryf držící dva tampony vyskytl už před polovinou 16. století kupříkladu v Krakově (1546 s nápisem „Sigilium sociorum artis typograficae principis scholae regni Cracoviae“), za profesní erb všech tiskařů byl pokládán až od 17. století. Během oslav 200. výročí objevení knihtisku publikoval totiž Martin Rinckart básnickou alegorii Trucker-Gedenck-Rinck (Leipzig 1640), v níž je síla, bdělost a rychlost bájného ptáka s okřídleným lvím tělem považována rovněž za základní rysy knihtiskařského řemesla.

Erb, který byl tímto vztažen na knihtisk jako takový, nikdy, pokud víme, neklesl do sféry privátních signetů (tampony v Konáčově značce či u Jaakova Baka jsou jen symbolickými atributy). Vyskytuje se však kupříkladu na titulních stranách frankfurtských veletržních katalogů. Vyobrazení s jednohlavým orlem dokumentárně prezentoval Heinrich Gottfried Ernesti v knize Die wol-eingerichtete Buchdruckerey mit 118 teutsch- lateinisch- griechisch- und hebräischen Schrifften (Nürnberg 1721). Zřejmě nejstarší české zpodobnění stojícího gryfa s tampony v předních tlapách objevíme na horním příčném břevnu ručního knihtiskařského lisu, který byl vyroben počátkem 18. století zřejmě pro pražskou Tiskárnu jezuitskou a dnes je uložen v Národním technickém muzeu. Zhruba z téže doby pochází i grafická podoba erbu na úvodním vlysu slavnostního kázání jezuity Friedricha Kauschkeho Das gutthätige und danckbare Abela der christ-gelehrten Welt in Teutschland (Praha 1740). Figuru gryfa, umístěnou nad štítem s dvojhlavým orlem, doprovází v akantovém pozadí 11 monogramů pražských tiskařů, organizátorů chvály knihtisku v jubilejním roce 1740. Obdobné zpracování erbu přichází také na rytém předtitulu stanov Klauserova podpůrného bratrstva In der Liebe des Nächstens und Barmhertzigkeit begründete Verbindung deren Buchdrucker-Kunst-Verwanthen der königl. Haubt-Stadt Prag (Praha 1766-1768).

Nejstarší, avšak zdaleka ne vyčerpávající odbornou prací o erbu knihtiskařů je brožura Ernsta Bekkera Das Buchdrucker-Wappen (Darmstadt 1837). Vyšla v rámci příprav Gutenbergova výročí 1840. Během 19. století orel z erbu zmizel a zůstal pouze bájný pták se dvěma tiskařskými tampony.



Lit.: HORÁK, Fr.: Česká kniha v minulosti a její výzdoba. Praha 1948; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.