Erbovník

Z Encyklopedie knihy

Erbovník (angl. book of arms, fr. armorial, něm. Wappenbuch) knižní album kreslených, malovaných či tištěných erbů a znaků. Doprovodný slovní popis (fr. blason), vycházející z heraldických pravidel, není povinný. Dle obsahu se erbovníky dělí na generální, institucionální, teritoriální či příležitostné. K nejstarším tištěným erbovníkům náleží Cronecken der Sassen (Mainz 1492), kterou s takřka 800 saskými erby sestavil Konrad Botho z Braunschweigu. Jiným typem erbovníku byly soubory přitiskované obyčejně na závěr publikací dějepisného obsahu, např. Ulrich Richental Concilium zu Konstanz (Augsburg 1483 a 1536 s ca 1.165 erby), Václav Hájek z Libočan Kronika česká (Praha 1541 s 25 erby), Jan Jindřich Ramhofský z Ramhofenu Trojí popsání předně slavnýho vjezdu … Mariae Theresiae … do královských Měst pražských (Praha 1743) a Drei Beschreibungen erstens des königlichen Einzugs, welchen … Maria Theresia … in dero königliche drey Prager-Städte gehalten (Praha 1743), obě verze po 83 erbech. Množství erbů je zařazeno též v pracích Bartoloměje Paprockého z Hlohol Zrcadlo slavného Margkrabství moravského (Olomouc 1593) a Diadochos, id est Successio jinák Posloupnost knížat a králův českých (Praha 1602). Publikace tohoto typu ovšem za klasické erbovníky označit nelze, neboť erby mají povahu textové ilustrace, a postrádají tak nutnou autonomnost.



Lit.: BRUHN, W.: Alte Stammbücher und ihr Bilderschmuck. Das Kunstblatt 10, 1926, s. 477-484; FIEDLER, A.: Vom Stammbuch zum Poesiealbum. Weimar 1960; HLAVÁČEK, I.-KAŠPAR, J.-NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1997; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; PETRÁŇ, J.: „Znaky“ pražské univerzity v Richentalově Kronice. In: Pocta dr. Emmě Urbánkové. Spolupracovníci a přátelé k 70. narozeninám (red. P. R. Pokorný). Praha 1979, s. 249-254.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.