Faktor

Z Encyklopedie knihy

Faktor (z něm. Faktor dle střlat. factor = ten, kdo rozděluje práci; angl. factor, fr. prote) v 15. století řídce totéž co tiskař, od počátku 16. století zaměstnanec tiskárny organizující v důsledku rozvinutější dělby práce technický chod dílny. Rekrutoval se z řad nejschopnějších tovaryšů. Přestože měl odpovědné postavení a jeho podíl na přípravě tisku býval přiznáván v impresech typu „per Joan. Adamum Hagen factorem“, patřil pořád mezi takzvané pomocníky. Spadalo-li knihtiskařské řemeslo pod univerzitní jurisdikci, práva a povinnosti vyhlášená akademickým magistrátem se po imatrikulaci vztahovala i na něho. Na ekonomickém rozvoji firmy byl zainteresován povinnými ročními odměnami. Někteří faktoři bývali literárně činní (např. František Jan Tomsa v Tiskárně normální školy).

Faktora najímal na smluvené období soukromý živnostník čili principál, nebo správce institucionální tiskárny (v dílnách řeholních a jiných církevních institucí byl faktor nejvýše postavenou světskou osobou). Stejně jako sazečova profese i faktorství znamenalo celoživotní zakotvení v řemesle, avšak mimo to mohlo být jen přechodným stupněm v kariéře. Mnozí faktoři se totiž osamostatňovali alespoň jako nájemci dílen (např. Jan Josef Diesbach v pražské Tiskárně arcibiskupské, Josef Hacker u Ignáce Vojtěcha Hilgartnera). Mnozí dílnu od svých zaměstnavatelů naopak odkoupili (Eva Diesbachová x bývalý faktor František Sommer, Jan Tomáš Höchenberger x Antonín Josef Zíma, Ignácia Josefa Jeřábková x Karel Josef Jauernich, Marie Magdaléna Schindlerová x Josef Gabriel, Václav Urban Suchý x Josef Emanuel Diesbach, Terezie Františka Svobodová x Jan Silvestr Siedler, Tiskárna městská v Olomouci x František Antonín Hirnle, Josef Jiří Trassler v Jihlavě x Fabián Augustin Beinhauer). Známe též případy, kdy faktoři z našetřených prostředků zřídili vlastní tiskárnu a v ní povýšili do role principálů (František Petr Hilgartner, Jan Mikuláš Hampel, Jan František Žďarsa).

Faktoři byli zcela nepostradatelní pro kontinuitu živnosti tehdy, přešla-li dílna po úmrtí majitele na pozůstalou manželku. Ovdovělá principálka se vdovským právem sice stávala provozovatelkou řemesla i dědičkou rodinných privilegií, leč málokdy na vedení živnosti stačila odborně. Upnula se tedy k faktorovi a aby upevnila své postavení vůči konkurenci, pracovní vztah mnohdy vyvrcholil sňatkem. Tím faktor tiskárnu zpravidla vyženil a převzal povinnosti principála. Většinou se přitom jednalo o sňatky z rozumu (kupříkladu mladičký vedoucí Vít Jindřich Ettel se roku 1654 dokázal kvůli firmě oženit s devadesátiletou olomouckou tiskařkou Dorotou Hradeckou z Kružnova). Jak dokládá následující přehled, sňatky faktorů byly poměrně časté: Jan z Písku čili Jan Kantor Had + Kunigunda Hadová 1544, Jiří Černý z Černého Mostu + Magdaléna Jičínská 1572/73, Václav Marin z Jenčic + Ludmila Peterlová ze Závořic 1596, Jonata Bohutský z Hranic + Anna Adamová z Veleslavína 1605, Tobiáš Leopold + Alžběta Kargesiová z Haselštejna ca 1615, Matouš Václav Březina + Dorota Ryková ca 1630, Urban Baltazar Goliáš + Ludmila Šípařová 1653, Jan Josef Kilian + Anna Alžběta Ettelová 1673, Petr Antonín Bennek + Eva Polexina Michálková 1696, Jan František Fritsch + Helena Inocencie Dexterová 1699, Jan František Svoboda + Marie Alžběta Sinapiová 1706, Jan Adam Auinger + Anna Alžběta Rosenburgová-Kilianová 1718, František Antonín Heyd + Anna Terezie Svobodová 1729, Ignác František Průša + Jana Koudelková 1747, František Hynek Kirchner + Žofie Jana Rosenmüllerová 1752, Josef Antonín Škarnicl + Antonie Terezie Hirnleová 1756, Jan Josef Klauser + Žofie Jana Rosenmüllerová-Kirchnerová 1761 atd.

Mimo to jsou však známé případy, kdy ovdovělá principálka do nového manželství nevstoupila a faktory v ročních intervalech raději obměňovala (Kateřina Labounová, Jana Průšová). Faktor mohl upevnit svou pozici ještě sňatkem s dcerou principálky (František Petr Hilgartner + Anna Magdaléna Prachinová, Jan Martin Jandera + Monika Ludmila Prachinová, Antonín Jan Preiss + Klára Svobodová, Václav Urban Suchý + Rozina Marie Prachinová, Jakub Maxmilián Svoboda + Marie Barbora Sinapiová).


Lit.: BERÁNEK, K.: Z mládí pražského tiskaře Vojtěcha Koniáše. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 2. Praha 1967, s. 109-113; MARTINČÍK, R.: Staří knihtiskaři a jich pomocnictvo. Veleslavín 43, 1915, č. 7-10 (nestr.); WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.