Formát papíru

Z Encyklopedie knihy

Formát papíru (angl. paper size, fr. format de papier, něm. Papierformat) rozměr archu stanovený výškou a šířkou. Je odvozen z velikosti stran ruční čerpací formy, anebo šířkou síta papírenského stroje. Historické formáty papíru vycházely z měřících soustav jednotlivých zemí, přičemž rozměry nebyly jednotné ani u mezinárodně stejně nazývaných formátů. Přepočty rozměrů jsou obtížné, nepřesné a mnohdy i chybné.

Nejstarší dnes známé formáty, které existovaly v Boloni k roku 1389, jsou nazývány imperialle (500 mm x 740 mm), realle (445 x 615), mezzana neboli mécome (345 x 515) a reçute (315 x 450). Formát zvaný imperiál se s proměnlivými mírami udržel i později (v 16. a 17. století 587 až 605 x 790 až 815, v 18. století 554 x 766, v Rakousku-Uhersku od roku 1872 s rozměrem 656 x 763). K dalším formátům užívaným mezi 16. a 17., případně až 18. stoletím patří royal (526 až 579 x 631 až 684), regál (480 x 600) a medián (460 x 560 nebo 473 až 500 x 552 až 580, v 18. století 380 x 500).

Vedle těchto formátů se vyrábělo množství regionálních variant, např. velký olifant (též elefant, elephant 675 x 1028), dvojitý olifant (630 x 1000), malý olifant (620 x 850) či dvojitý medián (630 x 950), velký medián (444 x 578), prostřední medián (444 x 542), úzký medián (420 x 529) nebo malý medián (402 x 511). Názvy formátů jako poštovní (320 x 420), poštovní silnější (380 x 430), kancelářský (360 x 440), konceptní (330 x 440 nebo 340 x 420), pro patria (342 x 421 nebo 380 x 490) aj. označovaly zároveň i druh a užití papíru.

Papírnické řády Marie Terezie z poloviny 18. století povolovaly pro Čechy asi 16 různých formátů, a to od největších (francouzský imperiál 540 x 750, superregál, regál a malý a velký medián), přes střední (kancelářský) až po nejmenší (poštovní 320 x 420). Zvláštním zákonem byly stanoveny nejprve rozměry papírů pro úřední účely. V Německu se tímto rozměrem stal v 19. století takzvaný říšský formát (330 x 420, po přeložení 210 x 330). Z něho vznikly postupným dělením formáty řady A a formáty doplňkových řad B, C a D (německá norma schválená 1922 byla do Čech přejata 1944).


Lit.: KLEMZ, W.: Papier. Herstellung und Formate. Hannover 1973; KORDA, J.: Papírenská encyklopedie. Praha 1992; RENKER, A.: Das Buch vom Papier. Leipzig 1950.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.