Francesco Griffo

Z Encyklopedie knihy

Francesco Griffo (též Bononiensis, Francesco da Bologna, zemř. 1519) italský písmař a tiskař z Boloně, ztotožňovaný mylně ještě v předminulém století s malířem Francescem Raibolinim. Usadil se v Benátkách, kde jeho slávu založily úspěšné pokusy o tvorbu tiskového písma pro Alda Manuzia st. Krátce před rokem 1494 to byla řecká polokurziva, zatížená množstvím slitků. Premiéru měla v Manuziově reedici řecké gramatiky Constantina Lascarise Erotemata (Venezia 1494-1495). Dva rozdílné písmové řezy antikvy vrcholného typu přicházejí v knize Petra Bemba De Aetna dialogus (Venezia 1495-1496) a v traktátu Francesca Colonny Hypnerotomachia Poliphili (Venezia 1499). Na rozdíl od soudobé praxe se však neinspirují humanistickými rukopisy, nýbrž kaligrafií nástěnných nápisů starého Říma. Novinku mezi doposud existujícími druhy tiskového písma, totiž humanistickou polokurzivu, Griffo poprvé uplatnil u Manuziova vydání Vergiliových Opera (Venezia 1501). Tiskař pak toto obrazem úsporné písmo užíval při sazbě levných a formátem menších edicí antických klasiků. Náklon osy je však patrný pouze u malé abecedy, kdežto majuskule, které jen o málo přečnívají nad střední písmovou výšku, svírají s řádkem ještě pravý úhel.

Po Manuziově smrti se Griffo vrátil do rodné Boloně, kde je v letech 1516-1517 doložen jako samostatný tiskař, užívající mimo jiné právě polokurzivu z Benátek. Ačkoli její originalitu chránilo privilegium z roku 1502, časnou nápodobu v Itálii užil pro knihu Francesca Petrarcy Le opere volgari (Fano 1503) již hebrejský tiskař Geršom Soncino (Gieronimo, Hieronymus Soncinus) a téhož roku i Luca Antonio Giunta st. Další nápodoby se rychle rozšířily do Německa (1510), Francie (1512), Švýcarska (1515), Nizozemí (1522) či Anglie (1528). Velmi populární byly i novodobé repliky tiskové antikvy, rozšiřované pod příznačnými obchodními názvy „Poliphilus“ (1923) a „Bembo“ (1929). První z nich se přitom považuje za nejzdařilejší moderní repliku historického písma vůbec.



Lit.: MORISON, St.: The type of the Hypnerotomachia Poliphili. In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 254-258; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963.

Lex.: BORSA (Itálie) 1. 171 = BORSA, G.: Clavis typographorum librariorumque Italiae 1465-1600. Vol. 1-2. Bibliotheca bibliographica Aureliana, 35. Baden-Baden 1980.; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 365.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.