Frankfurt am Main

Z Encyklopedie knihy

Frankfurt am Main německé město, v němž nejstarší knihtiskařskou dílnu založil v roce 1511 Beatus Murner. Do konce století se zde vystřídalo více než 60 dalších řemeslníků, mezi jinými Christian Egenolff, Johann a Sigmund Feyerabendovi, Georg Rab st. (činný 1562-1580), Chrestien a André Wechelovi a jejich nástupci Jean Aubry a Claude Marne. K viditelnějšímu nárůstu řemesla došlo ovšem až v druhé polovině století. Od 1573 zde jako nakladatel podnikal Egenolffův zeť, známý botanik Adam Lonicer (Lonitzer, 1528-1586). Zhruba v téže době dosahoval lepších výsledků Johann Theobald Schönwetter. Největšího mezinárodního ohlasu došly nakladatelské domy rytců de Bry a Merianů. Z ilustrátorů vynikli zejména Hans Sebald Beham, Georg Keller, Johann Kenckel či Joseph de Montalegre.

V 17. století se počet knihtiskáren oproti minulosti zvětšil čtyřnásobně. Nejen silná koncentrace písmařů a písmolijen, ale i pravidelné veletrhy, zápasící až do poloviny 18. století s konkurenčním Lipskem, činily z Frankfurtu jedno z největších středisek knižního obchodu v Německu. Počínaje sklonkem 16. století sem zajížděli mimo jiné i čeští tiskaři a nakladatelé (např. Daniel Adam z Veleslavína, Jiří Černý z Černého Mostu, Jan Otmar Dačický, Jiří Melantrich z Aventinu st., Pavel Sessius, Jan Schumann, Mikuláš Štraus ze Štrausenfeldu, Michael Peterle st. aj.).

Ve Frankfurtu nebyla do roku 1800 vytištěna žádná jazykově česká kniha, pouze cizojazyčné naukové publikace s českými slovy či pasážemi. Nejstarší z nich pořídil Belgičan Nikolaus Basée (též Bassaeus, Basse, činný 1562-1598, zemř. 1601): Jakob Theodorus (Tabernaemontanus) Neuw Kreuterbuch mit schönen künstlichen und leblichen Figuren (Frankfurt/M. 1588-1591), reeditovaný v jiných tiskárnách pod názvem Neuw vollkommentlich Kreuterbuch mit schönen unnd künstlichen Figuren (Frankfurt/M. 1613 a 1625). Tiskař Zacharias Palthenius (1570-1614, činný od 1594 do konce života) vytiskl Zalužanského Methodi herbariae libri tres (Frankfurt/M. 1604), tiskař a nakladatel Johann Spieß (činný zde 1580-1610 a paralelně 1582-1585 v Heidelberku, zemř. 1631) uveřejnil Beheimische Landordnung Ferdinanda I. (Frankfurt/M. 1604). Rytec, tiskař a nakladatel Matthäus Merian zde na svůj náklad a za literární spolupráce Martina Zeillera vyrobil mnohosvazkový monument, jehož jeden díl nese název Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae, das ist Beschreibung und eigentliche Abbildung (Frankfurt/M. 1650). Tiskař Johann Philipp Andreae (1654-1722, činný od 1681 do konce života) přetiskl Dubraviovo humanistické dílo Historia Bohemica (Frankfurt/M. 1687) a nakladatel Dominik Sand (Sande) vydal kontroverzní spis Melchiora Goldasta Commentarii de Regni Bohemiae incorporatarumque provinciarum juribus ac privilegiis (Frankfurt/M. 1719).


Lit.: DIETZ, A.: Zur Geschichte der Frankfurter Büchermesse, 1462-1792. Frankfurt/M. 1921; HEITZ, P.: Frankfurter und Mainzer Drucker- und Verlegerzeichen bis in das 17. Jahrhunderts. Strasbourg 1896; LÜBBECKE, F.: Fünfhundert Jahre Buch und Druck in Frankfurt am Main. Frankfurt/M. 1948; RÖTTINGER, H.: Der Frankfurter Buchholzschnitt 1530-1550. Straßburg 1933 (repr. Baden-Baden 1980); SONDHEIM, M.: Die Anfänge der Druckkunst in Frankfurt a. M. In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 402-407.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 119-139; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 81-83.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.