František Augustín Patzko

Z Encyklopedie knihy

František Augustín Patzko (též FAP, Packo, Paczko, Patzli, 1732-1799) slovenský tiskař narozený v Olomouci a usazený asi od 1765 v Bratislavě jako faktor Landererovy dílny. Povolení založit vlastní živnost získal na podzim 1770 a o rok později ho realizoval. Jeho činnost je doložena v letech 1771-1799. Roku 1775 získal výhodné privilegium nejen na tisk a prodej knih, ale i k přijímání učňů, takzvaných kornutů (vyučil se zde mimo jiné Anton Michal Oderlický, od 1790 samostatný tiskař v Bratislavě). Roku 1783 oslovil do Prahy Václava Matěje Krameria žádostí, aby odešel působit do jeho tiskárny jako korektor českých knih. Kramerius však nevyhověl. Počínaje rokem 1788 provozoval Patzko filiálku v Budapešti. Jako signet užíval rokokovou vinětu s kruhovým obrázkem rozbouřeného a klidného moře, devízou „Spes confisa Deo nunquam confusa recedit“ (Naděje opřená o Boha ve zmatku nikdy neustupuje) a propleteným monogramem „FAP“, např. Amadeus Kreutzberg Pobožná přemyšlování na každý den celého roku (Bratislava 1783). Po Patzkově smrti stál v čele tiskárny 1799-1806 starší syn František Jozef Patzko (nar. ca 1755) a po něm krátce 1806-1809 jeho mladší bratr Karol Patzko. Ten dílnu prodal kutnohorskému rodáku Karolu Gašparu Snížkovi (též Snischek, 1777-1832), který se usadil v Bratislavě a provozoval ji 1810-1832. Poté byla dílna prodána dědicům historika Juraje Alojze Belnaye (1765-1809).

Z Patzkovy dílny vycházela především původní i překladová evangelická náboženská literatura jako Daniel Sartorius Postylka na všecky dny nedělní i sváteční v roce (Bratislava 1779), Johann Arndt Patery knihy o pravém křesťanství (Bratislava 1783), Biblia sacra, to jest Biblí svatá známá v literatuře jako Bible prešpurská (Bratislava 1787), anebo Jiří Ambrozi Duchovní občerstvení nemocných k smrti se blížících (Bratislava 1791). Vlastním nákladem tiskl první uherské noviny v maďarštině Magyar hírmondó (Bratislava 1780-1788) i s jejich literární přílohou A Poszonyi Magyar musa (Bratislava 1787-1788). Rozšiřoval první, trojjazyčné hospodářské periodikum v Uhrách Rolní hospodářské noviny (Bratislava 1783). Vydával nejen vzorníky vlastního tiskového písma, např. Specimen characterum seu typorum latinorum, quibus typographia Francisci Augustini Patzko … ornata est (Bratislava 1777), ale i nakladatelské a knihkupecké nabídky, např. Catalogus librorum, qui apud … typographum Posoniensem addito pretio venales prostant (Bratislava 1787).


Lit.: ČAPLOVIČ, J.: Bibliografické zaujímavosti a problémy. In: Knižnica 3-4. Martin 1951-1952, s. 101-102; FAUST, O.: Najstaršie tlačiarne v Bratislave. Slovenský typograf 6, 1944, s. 74-76; HOLANOVÁ, E.: Typographia Patzkoiana v Bratislave 1771-1809. Martin 1991; PRAŽÁK, V.: Československý publikační ruch v Bratislavě v době obrozenecké 1790-1850. Bratislava 4, 1930, s. 613-647; ŠTURDÍKOVÁ-HUDÁKOVÁ, M.: Bratislavskí tlačiari 18. stor. a ich vyzdobené tlače. In: Kniha ’82. Martin 1984, s. 104-106.

Lex.: CHYBA 202-203 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; MINÁČ (red.) 1. 197-198, 4. 464 a 5. 306.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.