František Vincenc Korec

Z Encyklopedie knihy

František Vincenc Korec (též FK, 1751-1808) tiskař v Kutné Hoře. Po absolvování filozofie na pražské univerzitě vstoupil do semináře, avšak ve třetím roce studium opustil a vyučil se pravděpodobně v dílně Jana Františka Šlereta knihtiskařem. S vdovou po principálovi Františkou Šleretovou vyženil roku 1774 i zavedenou tiskárnu. Roku 1798 k němu nastoupil do učení Jan Hostivít Pospíšil, budoucí samostatný tiskař v Hradci Králové, Chrudimi a v Praze. Korcova živnost fungovala do 1807. Novým majitelem se o dva roky později stal Josef Antonín Vondráček (zemř. 1814).

Korec tiskl levnou literaturu, která prostřednictvím jarmarků a podomních obchodníků směřovala k venkovskému čtenáři (knížky lidového čtení, kramářské písně). Vedle toho však českému publiku zpřístupňoval zásadnější díla. Pořídil mimo jiné první domácí vydání Komenského díla Boj Michala a anjelů jeho s drakem a anjeli jeho (Kutná Hora 1785). Vydal tehdy populární Smlouvy aneb Chvalitebné řeči svatební Františka Jana Vaváka (Kutná Hora 1802). Byl jedním z mála regionálních tiskařů 18. století, kteří ve své činnosti užívali mědirytovou ilustraci. Dokladem této technologické pokrokovosti i solidního kapitálového zázemí je oblíbená modlitební kniha Karla von Eckartshausena Bůh jest nejčistší láska (Kutná Hora 1798). Vyšla pravděpodobně v Tomsově překladu a s Berkovým frontispisem a titulní stranou. Celá edice splňovala estetická kritéria kladená na obdobné práce v zahraničí. Jan Berka byl zřejmě též rytcem rokokových titulních vinět v prvním českém vydání dvousvazkové didaktické knihy Mladší Robinson (Kutná Hora 1797), kterou napsal Joachim Heinrich von Campe. Někdy mezi léty 1805-1807 Korec vytiskl anonymní a nedatovaný Vejtah života svaté panny a mučedlnice boží Barbory (Kutná Hora), jehož alegorický frontispis dle předlohy Slováka Eustachia Klima ryl opět Berka.

Korcova produkce bezpochyby pronikala i za hranice regionu a stala se součástí širšího čtenářského povědomí. Kvůli patisku modlitebních nebeklíčů měl Korec problémy s Františkem Václavem Jeřábkem, který si stěžoval na porušování svého privilegia. Knižní dekor i některé dřevořezy, jichž Korec užíval, nesou iniciály „F:K:“, např. Martina von Cochem Malý zlatý nebeklíč (Kutná Hora 1775?, dále pak mezi 1783-1799 asi ještě osmkrát), Výborná píseň o marnostech světských (Kutná Hora ca 1778-1799), Pět červených korálů (Kutná Hora ca 80. léta a 1799) a nedatovaná Bolestná cesta kříže (Kutná Hora). Plní-li zde monogram FK jen funkci ochrany Korcova vlastnictví, anebo signatury tiskaře a řezáče v jedné osobě, nevíme.



Lit.: ČERVENÝ, J.: Kutnohorští knihtiskaři a tisky. Typografia 31, 1924, s. 141-152, 201-210 a 32, 1926, s. 287-315 a 33, 1926, s. 287-315.

Lex.: CHYBA 155 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 396. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.