Günther Zainer

Z Encyklopedie knihy

Günther Zainer (zemř. 1478) zakladatel knihtiskuAugsburku. Pocházel z Reutlingenu a s největší pravděpodobností byl žákem štrasburské dílny Johanna Mentelina. Roku 1463 získal v Štrasburku měšťanské právo. Nejpozději 1467 přesídlil do Augsburku, kde už v březnu 1468 vydal první dnes známou publikaci sv. Bonaventury Meditationes vitae Christi (Augsburg 1468). Tiskárna jako jedna z prvních v Německu pracovala při sazbě latinského textu s antikvou raného typu, např. Isidorus Hispalensis Etymologiae (Augsburg 1472). Do tohoto díla byla nadto zařazena vůbec první tištěná mapa světa. Zainer už běžně užíval dřevořezové iniciály a dbal o ilustraci.
Vyobrazení Ezopa od Mistra ulmského Boccaccia (Ulm ca 1476–1477). Aesopus: Vita et fabulae (Ulm, Johann Zainer st.. ca 1476–1477). Rub titulního listu. Repro: Schramm 1923.
V letech 1468-1478 vydal takřka tři desítky ilustrovaných titulů. Za všechny jmenujme alespoň velmi jemně šrafované a ještě gotizující dřevořezy v dvousloucově sázeném německém překladu Voraginova díla Legenda aurea (Augsburg 1471-1472). Naopak o rok mladší latinsko-německé Speculum humanae salvationis, Spiegel der menschlichen Behaltniss (Augsburg 1473), vzniklé ve spolupráci s Tiskárnou benediktinskou, má ilustrace kresebně tvrdší. Nejen tento, ale veškerý Zainerův obrazový aparát se vyznačuje silnou narativností. Štočky mají většinou obdelníkový tvar a nalézají se v horní či spodní části stránkového zrcadla nejen latinských, ale především německých publikací, např. Jacobus de Theramo Das Buch Belial genant (Ausgburg? 1472), Plenarium (Augsburg 1473), Barlaam et Josaphat (Augsburg? ca 1476) a Spiegel des Sünders (Augsburg? ca 1478). Autorem některých ilustrací z doby před 1472/73 byl umělec, který další aktivity spojil už s Johannem Zainerem st. Poněvadž se mimo jiné podílel na Zainerově edici Boccacciových životopisů slavných žen, označuje se dnes jako Meister des Ulmer Boccaccio čili Mistr ulmského Boccaccia. Kopie dřevořezů Günthera Zainera se rozšířily i do tiskáren souputníků Johanna Bämlera a Antona Sorga.
Lišta Mistra ulmského Boccaccia (Ulm 1473). Boccaccio, Giovanni: De claris mulieribus (Ulm, Johann Zainer 1473). Fol. 3b s lištovou iniciálou S(Cripturus) v podobě hada z ráje, Evy a Adama. Repro: Schramm 1923.

Güntherův mladší bratr Johann Zainer st. (zemř. po 1493) se taktéž vyučil ve Štrasburku a 1465 zde získal měšťanství. Nejpozději v roce 1472 přesídlil do Ulmu, kde zprovoznil vůbec první tiskárnu. Nesporným přínosem jeho dílně byl kontakt s městským lékařem a humanistou Heinrichem Steinhöwelem (1412-1478), který obohatil německou kulturu mnoha cennými překlady latinské středověké i renesanční literatury. Steinhöwel byl také autorem nejstaršího Zainerova tisku dokončeného již v lednu 1473, a to Büchlein der Ordnung der Pestilenz (Ulm 1473). Ještě téhož roku vyšlo Steinhöwelovým editorským přispěním a s dřevořezy takřečeného Mistra ulmského Boccaccia bohatě ilustrované první německé vydání životopisů slavných žen od Giovanna Boccaccia De claris mulieribus (Ulm 1473). Dále se zde objevilo první německé, avšak neilustrované vydání Boccacciova díla Decamerone (Augsburg ca 1473) a německé znění Francesca Petrarcy Historia Griseldis (Ulm ca 1473). O něco později přichází ilustracemi Mistra ulmského Boccaccia proslavená latinsko-německá verze Aesopova díla Vita et fabulae (Ulm ca 1476-1477). Všechny Zainerovy tisky jsou pro vývoj německé ilustrované knihy výjimečně důležité, avšak takzvaný Ulmský Ezop má význam přímo klíčový. Bajková ilustrace se zde totiž vzdává narativního komentování děje a snad poprvé v dějinách knihy výtvarnou zkratkou usiluje charakterizovat hlavní postavu. Po Steinhöwelově smrti se těžiště edičního programu přesunulo z oblasti humanistické k literatuře administrativní a náboženské. Firma i tak počala upadat. Roku 1493 Zainer část tiskárny rozprodal a město opustil.

Dosavadní bádání mělo zato, že o tři léta později se do Ulmu vrátil a v tiskařské činnosti pokračoval. Peter Amelung však archivním studiem přesvědčivě prokázal, že tímto pokračovatelem rodinného řemesla byl Zainerův stejnojmenný syn Johann Zainer ml. (též Hans Z., zemř. před 1541), který je poprvé doložen v městských knihách Ulmu roku 1481. Otcovu dílnu doplnil a zprovoznil před březnem 1496, kdy vytiskl svou první publikaci, jazykově německý Lucidarius (Ulm 1496). Se střídavými úspěchy a neúspěchy jako tiskař pracoval až do 1522 a pak přinejmenším do 1523 jako knihkupec.


Lit.: AMELUNG, P.: Der Frühdruck im deutschen Südwesten 1473-1500. Bd. 1. Stuttgart 1979 (Eine Ausstellung der Württembergischen Landesbibliothek Stuttgart); BOLDAN, K.: K exempláři nakladatelského katalogu Günthera Zainera z roku 1476 v Národní knihovně v Praze. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 8. Praha 1991, s. 51-58; FISCHEL, L.: Bilderfolgen im frühen Buchdruck. Konstanz-Stuttgart 1963; KOCH, U: Holzschnitte der Ulmer Äsop-Ausgabe des Johann Zainer. Dresden 1961; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; LANCKOROŃSKA, M.: Der Zeichner der Illustrationen des Ulmer Aesop. Gutenberg-Jahrbuch 1966, s. 275-283; ROGERS, D.: A glimpse into Günther Zainer’s workshop at Augsburg c. 1475. In: Buch und Text im 15. Jahrhundert. Arbeitsgespräch in der Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel vom 1.-3. März 1978 (hrsg. von L. Hellinga und H. Härtel). Hamburg 1981, s. 145-163; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 2 (Die Drucke von Günther Zainer in Augsburg), Bd. 5 (Die Drucke von Johann Zainer in Ulm). Leipzig 1920-1923.

Lex.: BENZING, J.: Die Buchdrucker des 16. und 17. Jahrhunderts im deutschen Sprachgebiet. Wiesbaden 1963 (repr. 1982), s. 469; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 475; GELDNER 1. 132-137 = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.; TOOLEY 4. 428. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999-2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.