Hans Burger

Z Encyklopedie knihy

Hans Burger (též Bürger) tiskař v Chebu. Narodil se v Horní Falci a základy řemesla získal v Řezně. Chebské měšťanství obdržel v prosinci 1570. Tehdy také získal povolení založit ve městě tiskárnu, jejíž činnost je doložena 1571-1579 (roku 1574 byl vězněn pro dluhy). V souladu s jazykovou praxí chebských čtenářů i s ohledem na blízká odbytiště v Německu tiskl pouze německé publikace. Dodnes se zachovalo několik drobných novinových letáků, např. Ein Unerhörte und erschröckliche newe Zeytung, welche sich mit zweyen Wuchern hat zugetragen (Cheb 1571), Ein warhafftig unnd erbermliche Geschicht von einem ungeratnen Son, welcher seine leibliche Schwester hat … ermordt (Cheb 1573) nebo Newe Zeitung und erschräckliche Geschicht von einem Mülknecht Jacob Ditz im Voytland (Cheb 1579). Na některých tiscích je signet převzatý od norimberského kolegy Valentina Geißlera (činný 1552-1574). Možná, že do Chebu se z této tiskárny dostal i další typografický materiál.

Burger mezi 1572-1573 působil společně s hornofalckým krajanem Michaelem Mülmarckartem, který do Chebu přišel z Augsburku. V koprodukci připravili na 20 německých tisků. Z nich lze jmenovat alespoň tři nototisky, představující rané doklady vokální polyfonie u nás, např. Jobst vom Brandt Der erste Theil geistlicher Psalmen und teutscher Kyrchengeseng (Cheb 1572). Spolupráce je doložena také vydáním populárně naučného spisu chebského syndika Gregora Zechendorffera Rechte und gründtliche Unterrichtung, wie … in diesen gefehrlichen Zeitten vor … pestilentzischen Febern … bewaren … möcht (Cheb 1572), či soudobým projevem humanistického básnictví, např. Kaspar Ubiser Christus captivus in horto … adiecta est Lamentatio de morte Christi (Cheb 1573). V letech 1574-1575 provozoval Mülmarckart řemeslo samostatně. Mimo jiné vytiskl učebnici městského kazatele Johanna Hagia Haußtafel. Nothwendige und tröstliche Lere von den fürnembsten christlichen Stenden (Cheb 1574). Potíže s městskou radu kvůli výrobě neschválené publikace přiměly Mülmarckarta přenechat tiskárnu v lednu 1575 svému krajanovi Johannu Preuovi z Amberku (též Proj). O jeho samostatné činnosti, trvající prý po rok 1578, doklady nemáme. Tiskárnu údajně ani nezaplatil a musel ji vrátit. Mülmarckart se však v Chebu nezdržoval. Odešel do Amberku a působil zde jako protestantský tiskař 1578-1590. Burgerovo jméno čteme ještě roku 1584 v impresu jednoho tisku ze Schweinfurtu, ale pravděpodobně jde o fingovaný údaj tamního tiskaře Valentina Krönera (činný 1562-1584). Roku 1596 je Burger dosvědčen v Řezně, kde se knihtiskem živili též jeho příbuzní.


Lit.: BAĎUROVÁ, A.: Rudolfinský knihtisk v Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501-1800. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 21-39; BOK, V.: Zum deutschsprachigen Buchdruck des 16. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern. In: Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern, Teil I (hrsg. von H. B. Harder und H. Rothe). Köln-Wien 1988, s. 243-259; BOK, V.: Zur deutschen Literatur des 16. Jahrhunderts in den böhmischen Ländern. In: Deutsche in den böhmischen Ländern (hrsg. von H. Rothe). Köln-Weimar-Wien 1992, s. 125-141; DANĚK, P.: Tisky vokální polyfonie pražské provenience do roku 1620. Documenta Pragensia 10/1, 1990, s. 219-238; KORB, Fr.: Knihtisk v Chebu. In: Chebsko. Cheb 1959, s. 87-101; POHL, J.: Egerer Buchdrucker im 16. Jahrhundert. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 49, 1911, s. 193-204; SIEGL, K.: Die Geschichte der Buchdruckerkunst in Eger von ihren ersten Anfängen bis zur Gegenwart. Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 68, 1930, s. 138-151.

Lex.: BENZING (Buchdrucker) 97 (Burger, Mülmarckart i Preu); CLAVIS 323 (Burger) a 412 (Mülmarckart); CHYBA 63 (Burger), 192 (Mülmarckart) a 211 (Preu).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.