Holandr

Z Encyklopedie knihy

Průřez holandrem (Augsburg 1718). Sturm, Leonhard Christoph: Vollständige Mühlen Baukunst (Augsburg, Josef Wolff 1718). Detail z horní části tabule 26. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AZ XII 13.

Holandr (hol. Rijfback, něm. Holländer, holländisches Geschirr, čes. též holendr) univerzální zařízení pro mletí papíroviny, které výrazně zrychlilo nejpomalejší fáze výroby papíru v papírně. Do praxe byl uveden ca 1670 neznámým řemeslníkem v Holandsku (odtud jeho název). Zařízení tvořila káď, v níž se hadry za přítomnosti vody a působením dvou soustav nožů měnily na suspenzi. První soustava nožů vyčnívala z vodorovného (vodním či větrným kolem poháněného) mlecího válce a druhá, směřující proti ní, byla u dna. Přeměna hader na polodrť (pololátku, něm. Halbzeug, dnes vláknina) trvala nejdéle devět hodin. Archivní písemnosti 18. století uvádějí, že holandr vyrobil v jednom dni tolik látky jako osm stoup v osmi dnech. Nové zařízení bylo tedy schopno přinejmenším 50% časové úspory. Hotová polodrť, obohacená vápnem, zrála dva týdny v kádi nebo na hromadě a pak se znovu vrátila do jemnějšího holandru, v němž se drtící proces krátce zopakoval. Tak vznikla celodrť (celolátka, něm. Ganzzeug, dnes papírovina), připravená k dalšímu použití v čerpací kádi.

Poněvadž konstrukce holandrů zůstávala dlouho v tajnosti, za hranice Holandska pronikla až na počátku 18. století a od té doby počala vytlačovat archaické stoupy (Norsko 1695, Německo před 1710, v Čechách poprvé 1710 v Benešově/Pl., Francie 1730). První tištěnou zprávu o holandrech podal Johann Joachim Becher v knize věnující se soudobým vynálezům a experimentům Närrische Weißheit und weise Narrheit (Frankfurt/M. 1682). Další zprávu, tentokráte i s dokumentární ilustrací přinesl Leonhard Christoph Sturm v díle Vollständige Mühlen Baukunst (Augsburg 1718).


Lit.: BAYERL, G.: Die Papiermühle. Vorindustrielle Papiermacherei aus dem Gebiet des alten deutschen Reiches. Technologie, Arbeitsverhältnisse, Umwelt. Teil 1-2. Frankfurt/M.-Bern-New York-Paris 1987; KORDA, J.: Papírenská encyklopedie. Praha 1992; RENKER, A.: Das Buch vom Papier. Leipzig 1950; WEISS, W.: Zeittafel zur Papiergeschichte. Leipzig 1983.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.