Ignác František Průša

Z Encyklopedie knihy

Ignác František Průša (též Pruscha, zemř. 1762) tiskař v Praze angažovaný 1747 na místo faktora u vdovy Jany Koudelkové. Téhož roku pojal bezdětnou principálku za manželku, a tím bývalou Koudelkovu tiskárnu vyženil. Pracoval v ní během 1747-1762. Soustřeďoval se hlavně na výrobu českých postil (Antonín Koniáš), latinských univerzitních přednášek a tezí k dizertacím. Tiskl též módní italsko-německé synopse pro divadlo v Kotcích i Stavovské. Roku 1761 si krátce před smrtí pronajal poptavárnu (Frag- und Kundschaftsamt), kterou v Praze dle evropské módy zřídil Josef Ferdinand Bock von Pollach už 1752, a pokračoval ve vydávání jejího inzertního týdeníku In Königreich Böheim. Wochentliche Frag- und Anzeigs-Nachrichten (Praha 1753-1761).

Dvojstrana českého lidového tisku s Girschovým dřevořezem (Praha 1770). Sacrificium divinae laudis, to jest Oběť božské chvály (Praha, Jana Průšová 1770). Pag. 112–113 s Girschovým dřevořezem klečícího krále Davida. Antikvariát Meissner (Praha).

Když tiskař zemřel, živnost dle vdovského práva připadla pozůstalé manželce Janě Průšové (též Johanna Pruschin) a ještě nezletilému synovi Vincenci Viktoru Průšovi. Průšová samostatně pracovala v letech 1762-1789. Roku 1765 zde pracoval Josef Alis (Allis), člen Klausnerova tiskařského bratrstva. Poměrně velký provoz se 3 ručními knihtiskařskými lisy řídili často se střídající faktoři František Slánský (1763), Leopold Jan Kamenický (1764-1765 a 1769-1771), Václav Rantzendorff (1766-1769), Maxmilián Jan Möbius (1769), Filip Nikeš (též Nikesch, 1771-1772 a 1777-1781), Matěj Glatz (též Klatz, 1773-1775), Jan Jiří Schneider (1775), Vojtěch Mach (1776-1777), Jan Josef Diesbach (1783) a zřejmě i další. Průšová vydávala čtyřdílný slovník Nomenclator, to jest Jmenovatel Jana Karla Rohna (Praha 1764-1768), tiskla mapy a po manželovi převzala i vedení inzertní kanceláře. Název inzertního listu drobně pozměnila na Im Königreich Böheim. Wochentliche Nachrichten aus dem Pragerischen Frag- und Kundschafts-Amt (Praha 1762-1772). K takzvané brožurkové válce přispěla šestnácti týdenníkovými rozpravami Uiber die Broschüren unserer Zeiten (Praha 1782), jejichž pravděpodobný pisatel František Faustin Procházka se skryl za pseudonymem „J. C. Hintzschius“.

Žádný ze tří Průšových synů se nevyučil tiskařem. Jeden z nich, Vincenc Viktor Průša (zemř. 1794), byl lékař a u Höchenbergera vydával mimo jiné první domácí časopisecký týdeník Die Sichtbare (Praha 1770-1771). Matka mu 1774 předala vedení poptavárny. Průša zde opět dle zahraničního vzoru založil Prager Intelligenzblatt aus dem k. k. privilegirten Frag- und Kundschaftsamte (Praha 1774-1777), který existoval i později, ale do 1793 pod jeho vedením několikrát změnil název. Pak přešel do rukou Schönfeldových. Průša je znám též jako vydavatel Prager interessante Nachrichten (Praha 1781-1788) nebo Prager Staats- und gelehrte Nachrichten (Praha 1789-1794). Tiskárna Jany Průšové snad vplynula roku 1794 do dílny Jana Aloise Beránka.


Lit.: KLIMEŠ, Vl.: Počátky českého a slovenského novinářství. Praha 1955; VOLF, J.: Dějiny novin v Čechách do roku 1848. Praha 1930.

Lex.: CHYBA 213-214 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 2. 156. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.