Jan Ctibor Kbelský

Z Encyklopedie knihy

Jan Ctibor Kbelský (též Ctibur, Ztibor, zemř. 1634/35) luteránský tiskař v Praze a v exilu. Není totožný s pražským humanistou Janem Kbelským (zemř. 1613) a také případná vazba na nekatolického emigranta Matěje Ctibora z Ivančic není prokázána. Tiskařská činnost Ctibora Kbelského je doložena v letech 1620-1621. Vydával většinou příležitostné tisky, např. Kryštof Megander Kázání pohřební nad urozenou paní Polyxenou Šternberkovou (Praha 1620) či Jan Rosacius Hořovský Kázání pohřební nad tělem mrtvým urozené a poctivé paní paní Polexiny Šternberkové rozené z Valdštejna (Praha 1621). Prezentoval se také dokončením Slovaciova Vysvětlení prosté Biblí malé (Praha 1615-1620). Tisk olbřímí postily započal již 1615-1616 Matěj Pardubský a starší literatura z této změny tiskařů nedůvodně usuzuje, že Ctibor byl od roku 1620 novým majitelem Pardubského dílny.Asi již roku 1621 odešel do exilu. Jako nájemný tiskař pracoval během 1628-1630 u souvěrce Kryštofa Megandera v Drážďanech a pak 1630-1632/35? u Samuela Martinia z DražovaPerně. Na některých tiscích vyšlých v těchto městech se Ctibor jako tiskař přímo podepsal. V drážďanské etapě tak tiskl např. druhé vydání Evangelitské ruční knížky Matthiase Hoë von Hoënegg (Dresden 1630). Přestěhování do Perna je doloženo 5 jazykově českými publikacemi, např. Samuel Martinius z Dražova Vzáctná pohřební pamět … pana Kiliána Promnitce (Pirna 1631) a anonymní Každodenní pobožná postila (Pirna 1632). Poněvadž během 1630-1632/35? se na některých perenských tiscích objevuje naopak Martiniovo jméno, nelze prozatím zodpovědět, zda ve městě fungovala jediná česká dílna, anebo tiskárny dvě (již dříve byla vyslovena domněnka, že Martinius roku 1632 tiskárnu Ctiborovi prodal).

Po Ctiborově smrti, kdy se z impres vytrácí také Martiniovo jméno, převzali tiskárnu dědicové. Byli to vdova Salomena Ctiborová (Ztiborin) se synem Janem Jaroslavem Ctiborem. Jejich prvotina, nazvaná Písně v nově složené (Pirna 1634?), se nedochovala. Je povědomá pouze záznamem sekundární literatury, takže rané vročení, a tím i datum Ctiborova skonu, nelze ověřit. Dědicové jsou podepsáni přinejmenším pod dalšími 5 jazykově českými tisky vzniklými do roku 1639, např. Samuel Martinius z Dražova Pětatřidceti mocných … důvodů neb příčin, pro které všickni evangelistští Čechové za jedno býti … mohou (Pirna 1635) či Samuel Martinius z Dražova Obrana … proti ohlášení starších kněží bratrských (Pirna 1636). Ta je patrně jedinou perenskou publikací s mědirytovým frontispisem, charakteristickým sice náročnou kompozicí, ale schématicky modelovanými figurami. Snad posledním dílem Ctiborovy tiskárny a zároveň epilogem jazykově českého knihtisku v Perně byly promluvy Pavla Crupia Postremus luctus seu Christianum memoriale, to jest Poslední … pamětné kázání nad smrtí … Samuele Martinia z Dražova (Pirna 1639) a snad i Matěje Jandy Ultimum vale M. Samuelis Martinii de Draziova, to jest Poslední křesťanské a pobožné rozžehnání (Pirna? 1639).


Lit.: BOBKOVÁ, L.: Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621-1639. Documenta Pragensia monographia 8. Praha 1999; REZEK, A.: Drobné příspěvky k českým dějinám v XVII. století. 1. Osudy exulantů v Perně r. 1639. Časopis Národního muzea 65, 1891, s. 402-426; VOLF, J.: Z dějin českých exulantů v saském Perně. Naše zahraničí 4, 1923, s. 8-12, 49-54, 105-111 a 165-172; WINTER, E.: Die tschechische und slowakische Emigration in Deutschland im 17. und 18. Jahrhundert. Berlin 1955.

Lex.: CHYBA 70 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 129. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.