Jan František Fischer

Z Encyklopedie knihy

Millerova cesta po Egyptě (Praha 1729–1732). Miller, Angelicus Maria: Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem (Praha, Tiskárna arcibiskupská, fa. Matěj Adam Höger 1729–1732). Čtvrtý díl (1732), nesignovaná tabule před pag. 1 (autor vyobrazen jako jezdec na oslu uprostřed poutníků). Ze stylu rytiny lze usuzovat, že jejím původcem byl pravděpodobně jinak neznámý Müller. Antikvariát Meissner (Praha).

Jan František Fischer (zemř. 1740) pražský kreslíř a mědirytec náboženských ilustrací určených tiskárnám v metropoli i na venkově. Jen malou část rytin však opatřil dostatečně koncipovanou signaturou „J. F. Fischer sc. Pragae“, např. Eigentlicher Abriss dess gottseeligen Lebens-Wandels S. Felicis von Cantalicio gebürtig (Praha 1713, frontispis s ústřední postavou světce a dvě ilustrace v textu) a Angelicus Maria Miller Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem (Praha 1729-1732, různorodé topografické ilustrace převzaté i do dalšího vydání Wien-Nürnberg 1735). Jiné frontispisy, které lze Fischerovi také s jistotou připsat, jsou značeny jen „J. Fischer sc. Pragae“, např. Fortunata tedarum auspicia, quae sub ipsam nuptialium sacrorum celebritatem (Praha 1719, erby držené dvěma anděly nad siluetou hradu a kočárem taženým pávy, dle předlohy Vodňanského) a Josef Mika Das ruhmwürdige Doxan oder Des königl. jungfräulichen Stiffts (Litoměřice 1726, rozkládací pohled na klášter dle kresby Pietra Versy).

S pouhým příjmením „Fischer“, „Fischer fe. Pragae“ či „Fischer sc. Pragae“ je spjata obrazová část následujících publikací: anonymní Nigra, sed formosa sanctissimae Dei genitricis Mariae Ruthenica effigies (Praha 1713, mariánský frontispis), Wilhelm Gumppenberg Atlas Marianus, oder Beschreibung der marianischen Gnaden-Bilder (Praha 1717, mariánský frontispis dle Reinerovy předlohy), Josef Bonet Hertzbewegliches Lamentir-Geschrey deren armen im Kärcker des Feegfeuers seuffzenden Seelen (Praha 1718, alegorický frontispis), Luca Kolich Apologia pro domo Dei, quae est ecclesia Dei vivi (Praha 1719, frontispis), Viktor Jevina Kvítek majální (Brno 1722 a Litomyšl 1722, dva různé vstupní obrazy sv. Jana Nepomuckého), Eugen Worel Minutum jurisprudentiae sacrae fragmentum (Praha 1722, frontispis s erbem a portrétem Ferdinanda z Khünburku dle kresby Johanna Ferdinanda Schorra), Manuel Álvarez Institutio syntactica (Praha 1725 a 1727 frontispisové portréty hraběte Šporka dle Schorrovy předlohy), Johann von Lixbona Heylsame und geistreich wie auch zu einen gottseeligen Wandel … tägliche Übungen (Praha 1726, frontispis s Ukřižováním), František Trčík Incitamentum animas (Hradec Králové 1726, frontispis s hříšníkem v očistci), Eugen Worel Trifolium canonico-morale trifarii generis causas scholastica penna depictas exhibens (Praha 1726, autorův erb), Výborná vinní ratolest (Praha 1727, frontispis se sv. Anežkou), Krátký život svatýho otce Jana od Kříže (Praha 1727, frontispis se sv. Janem a Ježíšem), Einsamer Capuciner oder Geistliche Exercitien (Praha 1728?, frontispis s portrétem sv. Františka Serafinského, užitý později také v Romualdově dílku Krátká obsaha na … reguli a život třetího řádu kajících od svatého serafinského Otce Františka, Hradec Králové 1742, do níž však byly zařazovány i odlišné frontispisy podepsané Birkhardem a Stelzelem), Fidelis usque ad mortem. Věrný až do smrti (Praha 1729, frontispis s ústřední postavou světce), Jan Jakub Geelhausen Hoch-Gräffliches Paar-Sternbergisches Bechiner-Baad (Praha 1730, frontispis s průřezem bechyňskými lázněmi) a Správa mariánské pobožnosti a k ní příslušné cvičení (Litomyšl 1735, frontispis s Pannou Marií nad litomyšlským chrámem). Následující dvě rytiny byly publikovány až po Fischerově smrti: Fortunát Durych De originibus templi Salvatoris et monasterii Fratrum minorum S. Francisci de Paula Veteris Pragae (Praha 1771, frontispis s knězem) a anonymní Vejtah života svatého Eligia (Praha 1771, frontispis s titulní postavou).


Lit.: VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.

Lex.: DLABAČ 1. 400-403 = DLABAČ, B. J.: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien. Bd. 1-3. Prag 1815.; NAGLER 5. 18-19 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 12. 26 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 1. 222. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.