Jan Silvestr Siedler

Z Encyklopedie knihy

Jan Silvestr Siedler (zemř. 1806) pražský rodák vyučený u Jana Karla Hraby a během 1777-1784 zaměstnaný v Brně jako faktor dědiců Emanuela Antonína Svobody u vdovy Terezie Františky Svobodové. Roku 1784 od ní tiskárnu, založenou již 1689 Františkem Ignácem Sinapim, koupil. Samostatně tiskl v letech 1784-1798. Čtrnáctiletá činnost je dnes doložena asi 250 publikacemi a z těchto počtů vyplývá, že tiskárna ve srovnání s předchozím obdobím svou kapacitu nijak nesnížila. Literatura uvádí, že byl lepším řemeslníkem nežli obchodníkem. Skutečnost byla taková, že nasměrováním na německé a francouzské osvícenské trendy sváděl úspěšný boj s konkurencí, avšak reakce státního tiskového dozoru ho stahovaly ke dnu.

Z edičního programu zmizely tradiční krakovské kalendáře a od roku 1785 vycházejí pravidelně moderní schematismy. Do popředí zájmu se dostávají české překlady zahraničních osvětových publikací. Adolf Pilař a František Moravec uveřejňují rozsáhlé vlastivědné dílo Moraviae historia politica et ecclesiastica (Brno 1785-1787). V nakladatelské spolupráci s Trasslerem vychází první moravská bible Die göttliche Schrift des Alten und Neuen Testamentes (Brno 1786?-1787?). Vedle standardních slabikářů se jako novinka objevují tituly zahraniční dětské literatury, např. Georg Christian Raff Geographie für Kinder (Brno 1787) a Naturgeschichte für Kinder … mit vierzehn Kupfertafeln (Brno 1787), Friedrich Eberhard von Rochow Der Kinderfreund. Ein Lesebuch zum Gebrauche in Landschulen (Brno 1787), Joachim Heinrich Campe Reisebeschreibungen für die Jugend (Brno 1789) a Sittenbüchlein für Kinder (Brno 1790). V roce 1788 přicházejí první moravská vydání později velmi oblíbených spisů Karla von Eckartshausena, např. Aufschlüße zur Magie aus geprüften Erfahrungen über verborgene philosophische Wissenschaften und verdeckte Geheimniße der Natur (Brno 1788-1793). Německá verze knihy Jeana Jacqua Rousseaua Emil oder Über die Erziehung (Brno 1793) vyšla jen v prvním díle a pokračování bylo pravděpodobně zakázáno.

Takto orientovaný ediční program se nutně střetával s nově vydávanými cenzurními ustanoveními, která zvláště od roku 1788 činnost tiskáren a knihkupectví značně podvazovala. Časté pokuty zatěžovaly rozpočet firmy a přibližovaly ji konkursu. Stárnoucí tiskař proto firmu předal 1798 synovi Františku Karlu Siedlerovi (ještě následujícího roku však tiskárna vydala několik publikací s otcovým jménem). Ten firmu udržel jen krátce 1799-1807 a pak ji prodal Janu Jiřímu Gastlovi. Poněvadž ostatní členové rodiny, totiž bratr Františka Karla Ondřej Leopold Siedler i syn Františka Karla František Siedler (zemř. 1812), odešeli před konkurencí 1804 do Znojma, tímto majetkovým přesunem se v Brně skončilo jejich nepříliš dlouhé, avšak zásadní působení.


Lit.: DOKOUPIL, Vl.: Soupis brněnských tisků-staré tisky do roku 1800. Bibliografie města Brna. Sv. 3. Brno 1978; FLODROVÁ, M.: Brněnský knihtisk v 17. a 18. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě (red. J. Kubíček). Brno 1987, s. 35-42; FLODROVÁ, M.: Brněnští tiskaři v 17. a 18. století. Brno v minulosti a dnes 9. Brno 1970, s. 56-80.

Lex.: CHYBA 250-251 a 572 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 2. 215. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.