Jednolist

Z Encyklopedie knihy

Ukřižování (kolorovaný dřevořez, Čechy? Slezsko? ca 1410–1420). Pravděpodobně nejstarší zachovaný jednolist domácí provenience. Ukřižování s asistenčními postavami Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou nalepeno na předním přídeští českokrumlovského misálu Ms. 117 (deponát Národní knihovna ČR (Praha)).

Jednolist (angl. broadsheet nebo broadside, fr. feuille volante, něm. Einblattdruck) forma vydání sloužící rychlé agitaci, informaci, reklamě či výzdobě interiéru. Německá terminologie dokumentů tištěných na jedné straně listu je ve srovnání s českou preciznější. Obrazový jednolist (Bilderbogen) rozlišuje od jednolistu čistě textového či kombinovaného (Flugblatt), zatímco vícelistový novinový leták s obdobným posláním označuje jako Flugschrift. Tvar „flug“ v obou případech velmi dobře evokuje formu distribuce, která probíhala přímo na ulici a na trzích (odtud pol. „druk ulotny“). Textová složka se reprodukovala sazbou. Obrazová část bývala provedena dřevořezem, vedle něhož se již před rokem 1600 velmi dobře uplatnil mědiryt. Tyto dlouhodobě dominantní techniky vytlačila až v 19. století litografie jakožto postup transformující historický jednolist do podoby dekorativního plakátu.

Svatý Kryštof nesoucí Ježíška (kolorovaný dřevořez, jižní Německo? ca 1430–1440). Jeden z nejstarších u nás zachovaných jednolistů nalepen na předním přídeští sborníku českých rukopisů Národní knihovna ČR (Praha), sign. XVII F 10.

Velikost běžných jednolistů vycházela z technických parametrů ručního knihtiskařského lisu. Rozměrem větší se slepovaly z několika částí. Čas od času vznikly i extrémně rozsáhlé artefakty. Například třímetrovou Die Ehrenpforte (Nürnberg 1517-1518) k oslavě císaře Maxmiliána I. tvořilo 192 genealogicky, figurálně a textově koncipovaných štočků, které dle návrhu Albrechta Dürera zhotovil norimberský dřevořezáč Hieronymus Andreae. Separátně tištěné části rozměrných jednolistů mívají obyčejně pod textem abecední písmena (A, B, C atd.), která, ačkoli budí dojem monogramu, jsou jen vodítkem pro správné sestavení.

Mistr ES: Elevace Maří Magdalény (mědiryt, Německo polovina 15. století). Jednolist nalepen na předním přídeští latinského rukopisu Národní knihovna ČR (Praha), sign. VII D 19.

Rané projevy jednolistů z počátku 15. století mají podobu individuálně rozšiřovaného, anebo do blokové knihy kompletovaného ručně kolorovaného deskotisku. Od poloviny 15. století se jednolisty běžně šířily knihtiskem. Podobu jednolistu má nejstarší zachovaný doklad této technologie. Je to německý Almanach na rok 1448 (Mainz? 1447?). Za jeho původce se tradičně považuje Johann Gutenberg. Poněvadž však atribuci nelze prokázat, bylo zásluhou ISTC nově navrženo anonymní označení Tiskař „B 36“ (respektive dílna pracující Mohučským písmem „B 36“). Nejstarší zachovaný jednolist pocházející z Čech je jazykově česká Minuce na rok 1485 Vavřince z Rokycan (Vimperk 1484?). Na Moravě je za nejstarší považován latinský Almanach ad annum 1488 (Brno 1487?). V 90. letech vyšly z brněnské tiskárny také jednolisty nekalendářového typu, a to tři latinské odpustkové listy a někdy mezi léty 1498-1499 v evropské literatuře dosud unikátní Protestationes morientium. Jde o právní dokument, jímž umírající stvrzoval odevzdání se do vůle Boží.

Zvěstování (mědiryt, Florencie ca 1460). Jednolist, na němž anděl Gabriel oznamuje Panně Marii, že bude matkou Ježíše, nalepen na předním přídeští latinského rukopisu z majetku univerzitního mistra a administrátora podobojí Václava Korandy ml. Národní knihovna ČR (Praha), sign. VIII F 23.

Jednolistová produkce se vyznačuje širokým žánrovým spektrem sahajícím od literatury věcné (např. administrativní tisky, akcidenční tisky, almanach, kalendář, minuce, pranostika, nakladatelská a knihkupecká nabídka) až po krásné písemnictví (pamflet a paskvil). Stejně tak široké byly i společenské funkce. K propagaci náboženského kultu sloužily v 15. století zejména odpustkové listy a devoční grafika, jejíž mladší deriváty se povšechně nazývají „svaté obrázky“. Na úroveň masového média jednolist postoupil až díky potřebám reformace a sílícímu zpravodajství, které se však častěji realizovalo formou vícelistových novinových letáků. Zvláštní skupinu tvoří reprezentativní příležitostné tisky o jednom listu se specifickou neknižní typografií (figurální sazbou nebo rytým textem) a důrazem na dekor, erby a narativní obrazové scény. Většinou jde o polosoukromé projevy humanistického básnictví. K mladším typům patří textové, grafické nebo kombinované ohlášky dizertací a disputací. Dále v této sféře přicházejí patenty, mandáty a některé jiné formy administrativních a akcidenčních tisků. Na trzích a během poutí se rozšiřovaly mravoučně zábavné kramářské tisky (rus. lubok). Zcela speciálním artiklem jsou hrací karty, kukátkové listy a mapy.

Stimmerův jednolist se štrasburským orlojem (Strasbourg 1574?). Eigentliche Fürbildung und Beschreibung des newen künstlichen astronomischen Urweckes zu Straßburg im Münster (Strasbourg, Bernhard Jobin 1574?). Jednolist s popisem štrasburského orloje a vyobrazením od Tobiase Stimmera (o něm viz zmínku vpravo dole). Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. DR I 21/a (Konvolut Dobřenského č. 4b = fol. 7a).

Obsahem těch jednolistů, které lze označit za základ novinového zpravodajství, se staly mezinárodní či regionální náboženské a politické aktuality (proto byl také nejběžnějším ikonografickým prvkem jednolistu portrét). Produkce vždy vrcholila v dobách politických střetů (šmalkaldská válka, třicetiletá válka, francouzská revoluce apod.). Kromě satirické a polemické roviny se jednolistová média zaměřovala také na senzační společenské a hospodářské zprávy o živelných pohromách, lidských mostrech a vraždách. V 18. a 19. století zachycuje lidové pouliční figurky a scény, vztah společnosti k průmyslové revoluci, bankovním aférám apod. Zpravodajská produkce byla z pochopitelných důvodů publikovaná většinou bez jména autora a je i tiskařsky anonymní. Přísným cenzurním opatřením čelil tiskař také takzvaným falešným impresem. Obsahově různorodé jednolisty, rozšiřované nejvíce pouličním prodejem a na trzích, kolovaly mezi lidem až do úplného zničení. Po dnešní časy se zachovaly v podobě makulatury, nalepené na přídeštích nebo svázáné ve sběratelských konvolutech. U nás nejznámnější sbírky uspořádali Václav Dobřenský z Černého Mostu (pražská Strahovská knihovna, dle Kopáčkova číslování 393 jednolisty 16. století) a František Gottfried Troilo (Knihovna Národního muzea v Praze, 198 jednolistů 17. století). K mezinárodně proslulým patří kolekce Johanna Jakoba Wicka z curyšské Zentralbibliothek, která ve 25 svazcích sestavených mezi 1559/60-1587/88 obsahuje 429 jednolistů a 499 novinových letáků.


Bibl.: ALEXANDER, D.-STRAUSS, W. L.: The German single-leaf woodcut 1600-1700. A pictorial guide. Vol. 1-2. New York 1977; DELUGA, W.: Einblattdrucke des 15. Jahrhunderts in der Nationalbibliothek in Prag. Prag 2000; DRUGULIN, W. E.: Historischer Bilderatlas. Verzeichnis einer Sammlung von Einzelblättern zur Cultur- und Staatengeschichte vom fünfzehnten bis in das neunzehnte Jahrhundert. Bd. 1-2. Leipzig 1863-1867 (repr. Hildesheim 1964); EISERMANN, F.: Verzeichnis der typographischen Einblattdrucke des 15. Jahrhunderts im Heiligen Römischen Reich Deutscher Nation (VE 15). Bd. 1-3. Wiesbaden 2004; FAUST, I.: Zoologische Einblattdrucke und Flugschriften vor 1800. Bd. 1-5. Stuttgart 1998-2003; HAEBLER, K.: Einblattdrucke des XV. Jahrhunderts. Halle/S. 1914; HAEBLER, K.: Einblattdrucke von den Anfängen der Druckkunst bis zum Tode Maxmilians I., 1455-1519. München 1934; HARMS, W. (ed.): Deutsche illustrierte Flugblätter des 16. und 17. Jahrhunderts. Bd. 1-4, 7. Tübingen 1980-1997; HARMS, W. (ed.): Illustrierte Flugblätter aus den Jahrhunderten der Glaubenskämpfe. Coburg 1983; HARMS, W. (ed.): Illustrierte Flugblätter des Barcok. Tübingen 1983; HEITZ, P.: Einblattdrucke des fünfzehnten Jahrhunderts. Bd. 1-100. Straßburg 1899-1942; HOLLÄNDER, E.: Wunder, Wundergeburt und Wundergestalt in Einblattdrucken des 15. bis 18. Jahrhunderts. Kulturhistorische Studie. Stuttgart 1921; HUBAY, I.: Magyar es Magyar vo natkozasu Röplapok, Ujsaglapok, Röpiratok. Az Orszagos Szechenyi Könyvtarban 1480-1718. Feuilles volantes, gazettes et pamphlets hongrois ou relatifs a la Bibliotheque Nationale de Budapest. Budapest 1948; GEISBERG, M.: Der deutsche Einblattholzschnitt in der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts. Band 1-41. München 1923-1929; GEISBERG, M.: The German single-leaf woodcut 1500-1550 (ed. W. L. Strauss). Vol. 1-4. New York 1974; GÖLLNER, C.: Turcica. Die europäischen Türkendrucke des XVI. Jahrhunderts. Bd. 1 (MDI-MDL), Bd. 2 (MDLI-MDC), Bd. 3 (Die Türkenfrage in der öffentlichen Meinung Europas im 16. Jahrhundert). Bucuresti-Baden-Baden 1961-1978 (repr. 1994); PEGG, M. A.: Bibliotheca Lindesiana and other collections of German sixteenth century pamphlets in libraries of Britain and France. Baden-Baden 1977; STOPP, Kl.: Botanische Einblattdrucke und Flugschriften vor 1800. Bd. 1-3. Stuttgart 2001; STRAUSS, W. L.: The German single-leaf Woodcut 1550-1600. A pictorial catalogue. Vol. 1-4. New York (1975); TOBOLKA, Zd. V.: Tisky 15. věku o jednom listu na území Československé republiky. Praha (1928); WEBER, B.: „Die Welt begeret alle Zeit Wunder“. Versuch einer Bibliographie der Einblattdrucke von Bernhard Jobin in Strassburg. Gutenberg-Jahrbuch 1976, s. 270-290; ZÍBRT, Č.: Bibliografie české historie. Sv. 1-5. Praha 1900-1912.

Lit.: BANGERTER-SCHMID, E. M.: Erbauliche illustrierte Flugblätter aus den Jahren 1570-1670. Frankfurt/M.-Bern-New York 1986; BEALL, K. F.: Kaufrufe und Strassenhändler. Hamburg 1975; BELLER, E. A.: Caricatures of the „Winter King“ of Bohemia. From the Sutherland collection in the Bodleian Library, and from the British Museum. London 1928; BOHATCOVÁ, M.: Die Beendigung der kritischen Edition von illustrierten Flugblättern in Wolfenbüttel. Umění 39, 1991, s. 322-334; BOHATCOVÁ, M.: Book-printing and other forms of publishing in Prague, 1550-1650. Rudolf II and Prague. The court and the city (ed. Fučíková E. a kol.). Praha 1997, s. 332-339; BOHATCOVÁ, M.: Broadsheet-Einblattdruck-jednolist. Přehled literatury. Vědecké informace ZK ČSAV, Suplement 2, 1968, s. 3-21; BOHATCOVÁ, M.: Deutsche Einblattdrucke des 15. bis 18. Jahrhunderts im Prager Sammelbuch des Václav Dobřenský. Gutenberg-Jahrbuch 1979, s. 172-183; BOHATCOVÁ, M.: Gelegenheitsdrucke aus deutschen Offizinen des 17. Jahrhunderts. Zwei zeitgenössische Sammelbände in der Bibliothek des Prager Nationalmuseums. In: Bücher und Bibliotheken im 17. Jahrhundert in Deutschland (hrsg. von P. Raabe). Wolfenbütteler Schriften zur Geschichte des Buchwesens 6. Hamburg 1980, s. 171-183; BOHATCOVÁ, M.: Homo ludens. Knižní kultura 2, 1965, s. 397-402; BOHATCOVÁ, M.: Humanistické jednolisty z Lužice. Ostrava 1957; BOHATCOVÁ, M.: Irrgarten und Schicksale. Einblattdrucke vom Anfang des Dreißigjährigen Krieges. Praha 1966; BOHATCOVÁ, M.: Jednolisty jako informační médium. Umění a řemesla 39, 1997, s. 61-65; BOHATCOVÁ, M.: Jednolisty v curyšské sbírce zvané Wickiana. Bibliotheca Strahoviensis 4-5, 2001, s. 155-170; BOHATCOVÁ, M.: Knižní a publicistická tvorba 1550-1650. Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy (ed. Fučíková E. a kol.). Praha-Londýn-Milán 1997, s. 332-339; BOHATCOVÁ, M.: Tschechische Einblattdrucke des 15. bis 18. Jahrhunderts. Gutenberg-Jahrbuch 1978, s. 246-252; BOHATCOVÁ, M.: Výzkum jednolistové publicistiky raného novověku. Knihy a dějiny 4/1, 1997, s. 69-90; BOHATCOVÁ, M.: Vzácná sbírka publicistických a portrétních dokumentů k počátkům třicetileté války (Knihovna Národního muzea v Praze sign. 102 A 1-199). Sborník Národního muzea v Praze C 27/1. Praha 1982; BOHATCOVÁ, M.: Wolfenbüttelská sbírka ilustrovaných jednolistů 16.-17. století v kritické edici. Umění 30, 1982, s. 81-86; BOLTE, J.: Bilderbogen des 16. und 17. Jahrhunderts. Zeitschrift des Vereins für Volkskunde 17, 1907, s. 425-441 a 19, 1909, s. 51-82 a 20, 1910, s. 182-202 a 47, 1938, s. 3-18; BREDNICH, R. W.: Die Liedpublizistik im Flugblatt des 15. bis 17. Jahrhunderts. Bd. 1-2. Baden-Baden 1974-1975; COUPE, W. A.: The German illustrated broadsheet in the seventeenth century. Historical and iconographical studies. Vol. 1-2. Baden-Baden 1966-1967; EWINKEL, I.: De monstris. Deutung und Funktion von Wundergeburten auf Flugblättern im Deutschland des 16. Jahrhunderts. Tübingen 1995; FEHR, H.: Messenkunst im 16. Jahrhundert-Flugblätter aus der Sammlung Wickiana. Berlin 1924; GRIESSLER, I.: Volkstümliche Gestalten oder „stehende Figuren“ als publizistische Elemente in den Flugschriften der Reformationszeit. Wien 1977; HÁJKOVÁ, M.: … pro qualibet vice. Jednolistové tisky XV. věku a odpustkový list Sixta IV. Bibliotheca Strahoviensis 2, 1996, s. 123-130; HALLE, J.: Newe Zeitungen, Relationen, Flugschriften, Flugblätter, Einblattdrucke von 1470 bis 1820. München 1929 (repr. Nieuwkoop 1967); HELLMANN, G.: Die Meteorologie in den deutschen Flugschriften und Flugblättern des sechzehnten Jahrhunderts. Berlin 1921; HESS, W.: Himmels- und Naturscheinungen in Einblattdrucken des XV. bis XVIII. Jahrhunderts. Leipzig 1911 (repr. Nieuwkoop 1973); HILSCHER, E.: Die Bilderbogen im 19. Jahrhundert. München 1977; HOENIG, V.: In Buchdeckel überlebt. Die Einblattdrucke des 15. Jahrhunderts. Myosotis 5, 1989, s. 16-19; KEMP, K.: Erbauung und Belehrung im geistlichen Flugblatt. In: Literatur und Volk im 17. Jahrhundert. Probleme populärer Kultur in Deutschland (Hg. von W. Brückner, P.Blickle, D. Breuer). Wiesbaden 1985, s. 627-647; KLEINSCHNITZOVÁ, Fl.: Vox saeculi. Praha 1931; KNEIDL, P.: Česká lidová grafika v ilustracích novin, letáků a písniček. Praha 1983; KNEIDL, P.: Evropská lidová grafika. Typografia 79, 1976, s. 185-189; KÖHLER, H. J. (ed.): Flugschriften als Massenmedium der Reformationszeit. Stuttgart 1981; KOPÁČEK, J.: Dobřenského sbírka jednolistů 16. století. Praha 2000 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); KUCHAŘOVÁ, H.: Zpráva o nálezu českého jednolistu. In: Sborník k 80. narozeninám Mirjam Bohatcové (red. A. Baďurová). Praha 1999, s. 203-212; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; KUNZLE, D.: The early comic strip: narrative strips and picture stories in the European broadsheet c. 1450 to 1825. Berkeley-Los Angeles-London 1973; PAAS, J. R.: The German political broadsheet 1600-1700. Vol. 1-3. Wiesbaden 1985-1991; PIROŻYŃSKI, J.: Z dziejów obiegu informacji w Europie XVI. wieku. Nowiny z Polski w kolekcji Jana Jakuba Wicka w Zurychu z lat 1560-1587. Kraków 1995; SENN, M. (ed.): Die Wickiana. Johann Jakob Wicks Nachrichtensammlung aus dem 16. Jahrhundert. Texte und Bilder zu den Jahren 1560 bis 1571. Küsnacht-Zürich 1975; SCHENDA, R.: Blatt und Heft (Einblattdrucke, Der Sensationsbericht). In: Lesen. Ein Handbuch. Lesestoffe, Leser und Leseverhalten, Lesewirkungen, Leseerziehung, Lesekultur (hrsg. von Al. Cl. Baumgärtner). Hamburg 1974, s. 26-32; SCHILLING, M.: Bildpublizistik der frühen Neuzeit. Aufgaben und Leistungen des illustrierten Flugblatts in Deutschland bis um 1700. Tübingen 1990; SCHMITZ, W.: Einblattdrucke des 15. und beginnenden 16. Jahrhunderts. Probleme der buchwissenschaftlichen Erforschung. Wolfenbütteler Notizen zur Buchgeschichte 8, 1983, s. 1-12; SCHOTTENLOHER, K.: Flugblatt und Zeitung. Ein Wegweiser durch das gedruckte Tagesschrifttum. Berlin 1922 (repr. München 1985); STRAKA, C.: Typografická úprava tisků příležitostných koncem 16. století. Ročenka českých knihtiskařů 8, 1925, s. 26-45; URBÁNKOVÁ, E.: Nově určené zlomky prvotisků. Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků Národní knihovny v Praze 8. Praha 1991, s. 59-64; VISCHER, M.: Zürcher Einblattdrucke des 16. Jahrhunderts. Baden-Baden 2001; VOGEL, H.: Bilderbogen, Papiersoldat, Würfelspiel und Lebensrad. Volkstümliche Graphik für Kinder aus fünf Jahrhunderten. Leipzig 1981; WÄSCHER, H.: Das deutsche illustrierte Flugblatt. Bd. 1 (Von den Anfängen bis zu den Befreiungskriegen), Bd. 2 (Von der Zeit der Restauration bis zur Gegenwart). Dresden 1955-1956; ZÍBRT, Č.: Strahovský sborník vzácných tisků příležitostných Václava Dobřenského z 2. pol. věku XVI. Časopis Českého muzea 83, 1909, s. 68-107.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.