Jiří Černoch

Z Encyklopedie knihy

Trojjazyčná synopse hry o sv. Václavovi (Praha 1667). D. Wenceslaus Boemiae rex et martyr, Academiae Carolo-Ferdinandeae Pragensis tutelaris, … actione publica in theatro repraesentatus ab illustrissima, ingenua juventute Universitatis Carolo-Ferdinandeae. Praga anno 1667, die 22. augusti (Praha, Tiskárna jezuitská, fa. Jiří Černoch 1667). Fol. 1b s prologem a počátkem prvního dějství. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. BC I 55/29.

Jiří Černoch (též Cžernoch, zemř. 1684) tiskař v Praze, jehož profesionální dráha započala v Tiskárně jezuitské. Zde se pravděpodobně vyučil, už před 1650 získal postulát a na zkušenou odešel do Vídně. Nejpozději 1656 se vrátil a jako tovaryš byl v souvislosti s krátkodobým uzavřením jezuitské dílny zatčen. Posléze se stal u jezuitů faktorem (zcela jistě 1665-1668). Po odchodu z pražského Klementina otevřel 1672 vlastní tiskárnu, kterou provozoval až do konce života. Hojně v ní využíval edičních zkušeností klementinských zaměstnavatelů a s jejich vědomím, či tajně si půjčoval ilustrační materiál Tiskárny jezuitské, např. cyklus mědirytů doposud neznámého Breuchovena (Ponse Breuchovena?) k vlastní reedici Bridelovy adaptace Canisiova Katechismu (Praha 1681).

Edičním programem, množstvím i typografickou kvalitou výrobků byla Černochova tiskárna zdatnou konkurentkou nejen Urbanu Baltazaru Goliášovi, ale i oběma pražským podnikům Jana st. Arnolta z Dobroslavína. Kmenovými autory Černochovy živnosti se stali strahovský opat Jeroným Hirnhaim, např. S. Norberti archiepiscopi Magdeburgensis … sermo (Praha 1676), právník Jan Kryštof Schambogen, např. Lectiones publicae in d. Justiniani Institutionum juris (Praha 1676) a koneckonců i Bohuslav Balbín. Černoch vytiskl Balbínovu učebnici rétoriky Quesita oratoria (Praha 1677) a počáteční 4 knihy první dekády obsáhlého vlastivědného projektu Miscellanea historica Regni Bohemiae (Praha 1679-1688). Na rubu titulního listu 1. knihy umístil stylizovanou mapu Čech s panoramatem Prahy a Českým lvem od Karla Škréty a Samuela Dvořáka st. Stárnoucí tiskař předal výrobu Miscellaneí 1683 Tiskárně jezuitské a v úmrtním roce Černochově (1684) vytiskl jednu část také pohotový Jan Arnolt. Z jazykově českých publikací jsou dodnes čtenářsky živé Kořínkovy Staré paměti kutnohorské (Praha 1675), jejichž topograficky zaměřené ilustrace jsou prací Jiřího Čáslavského a Petra Timmera.

Po Černochově smrti spravovala tiskárnu v letech 1684-1686 ovdovělá manželka Kateřina Černochová. Za jejího krátkého působení došla poměrně velkého ohlasu kniha vzpomínek staroměstského kancléře Jana Norberta Zatočila z Löwenbruku Leto- a dennopis, to jest Celého královského Starého a Nového Měst pražských … obležení švejdského … vypsání (Praha 1685). Pro obrazové ztvárnění Zatočilových příběhů z švédské okupace Prahy 1648 byl angažován mědirytec Baltasar van Westerhout. Jeden z posledních tisků Černochové, totiž Coelum poeticum seu Sphaera astronomica Víta Scheffera (Praha 1686), obsahuje nádherný alegorický zvěrokruh rytý Gerhardem de Groosem.

Černochová byla vystavena permanentnímu Arnoltovu tlaku. Ten, maje od 1683 nově potvrzené privilegium na vydávání periodických novin, se ohrazoval proti obsahu kalendářů německého matematika Bernarda Bussmana, do nichž už Černoch a po něm i vdova Kateřina zařazovali přehled politických událostí za minulý rok. Stížnost neuspěla ani ve Vídni, a proto Arnolt ze msty udal německého tovaryše Kateřiny Černochové z přestupků proti katolické víře. Ačkoli protestantské vyznání vandrujících knihtiskařských pomocníků bylo tradičně tolerováno, obviněný se ocitl ve vězení. Tento bezprecedentní postup sjednotil všechny pražské tovaryše bez ohledu na původ a konfesi. Pohrozili nejen zastavením práce, ale i hromadným odchodem z Prahy, ve které, jak varovali, se na uprázdněných pracovních místech v důsledku aféry neusadí žádný německý luterán. Kateřina Černochová Arnoltovu tlaku však nedokázala čelit dlouho a roku 1686 tiskárnu raději prodala Janu Karlu Jeřábkovi.



Lit.: BERÁNEK, K.: Z dějin Akademické tiskárny v Praze. Acta Universitatis Carolinae, Historia Universitatis Carolinae Pragensis 6/2. Praha 1965, s. 91-101; KOLDOVÁ, M.: Jezuitská tiskárna v Praze (1635-1773) na základě archivních pramenů ze Státního ústředního archivu. Praha 2003 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze); VOLF, J.: Dějiny novin v Čechách do roku 1848. Praha 1930; VOLF, J.: Solidarita v umění knihtiskařském v XVII. století. In: Sborník věnovaný dějinám dělnického hnutí a socialismu (řídí Zdeněk V. Tobolka), sv. 1. Praha 1921, s. 60-65.

Lex.: CHYBA 71 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 139. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.