Johann Friedrich Gottlieb Unger

Z Encyklopedie knihy

Fraktura Johanna Friedricha Gottlieba Ungera (Berlin 1793). Repro: Muzika 1963.

Johann Friedrich Gottlieb Unger (1753-1804) tiskař, nakladatel, písmolijec a dřevorytec v Berlíně, přední představitel německé klasicistní knižní kultury. Tiskárnu založil roku 1780 a písmolijnu 1791. V Německu oficiálně zastupoval zájmy pařížských Didotů při obchodování s jejich antikvou. Do širšího povědomí vstoupil však až roku 1793, kdy vytvořil dvě verze fraktury. Ta se vedle nepříliš komerčně úspěšné abecedy Theodora Walbauma stala pod názvem „Ungerfraktur“ typickým písmem německého knihtisku 19. století. Zřejmě ve stylu Firmina Didota ji charakterizuje jasný a světlý písmový obraz zbavený kaligrafické zdobnosti takzvaných sloních chobotů, tolik příznačných pro konstrukci Trattnerovu. Velmi čitelná, hubenější a světlejší minuskulní abeceda je konstruována pod silným vlivem švabachu. Obě verze „Ungerfraktur“ i se svými kurzivními protějšky (kurrentschrift) byly publikovány poprvé ve vzorníku Probe einer neuen Art deutscher Lettern in Stahl geschnitten (Berlin 1793).

Roku 1800 byl Unger jmenován profesorem dřevorytu na berlínské výtvarné Akademii. Při zavádění nové grafické techniky, o níž publikoval mimo jiné práci Etwas über die Holz- oder Formschneidekunst und ihren Nutzen für den Buchdrucker (Berlin ca 1800), mu hojně vypomáhal zejména Friedrich Wilhelm Gubitz. Po Ungerově smrti vedla firmu krátce vdova, která s Gubitzovými ilustracemi vydala např. Heinrich Campe Robinson der Jüngere (Berlin 1806) či August Gottlieb Meissner Fabeln in acht Büchern (Berlin 1807). Roku 1809 byl na zadlužený podnik uvalen konkurs.


Lit.: GECK, E. (ed.): Das Wort der Meister. Bekenntnisse zu Schrift und Druck aus fünf Jahrhunderten. Berlin-Frankfurt/M. 1966; HANEBUTT-BENZ, E.-M.: Studien zum deutschen Holzstich im 19. Jahrhundert. Archiv für Geschichte des Buchwesens 24, 1983, sl. 581-1266; MATĚJČEK, A.: Ilustrace. Praha 1931; MUZIKA, Fr.: Krásné písmo ve vývoji latinky. Sv. 1-2. Praha 1963; OTTO, U. (ed.): Prozeß des Buchdrucker Unger gegen den Oberkonsistorialrath Zöllner in Censurangelegenheiten wegen eines verbotenen Buchs. Berlin 1985; RÜMANN, A.: Das illustrierte Buch des 19. Jahrhunderts in England, Frankreich und Deutschland 1790-1860. Leipzig 1930; WOLF, H.-J.: Geschichte der Druckverfahren. Historische Grundlagen, Portraits, Technologie. Elchingen 1992; WOLF, R. (ed.): Altmeister der Druckschrift. Frankfurt/M. 1940.

Lex.: THIEME-BECKER 33. 573 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; NAGLER 21. 476-478. = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.