Johann Grüninger

Z Encyklopedie knihy

Grüningerův tisk oblíbeného čtení o Barbarosovi (Strasbourg 1520). Adelphus (Mülich), Johann: Barbarossa. Ein wahrhafftige Beschreibung des Lebens und der Geschichten Keiser Friderichs des Ersten (Strasbourg, Johann Grüninger 1520). Fol. 45a s vyobrazením arabského válečného stroje. Antikvariát Meissner (Praha).
Johann Grüninger (též Greiniger, Grüniger, vlastním jménem Reinhard aus Grüningen, ca 1455-1533) významný tiskař ve Štrasburku, kam se roku 1482 přestěhoval z Basileje. Jeho činnost je doložena v letech 1482-1531. Jedním z nejstarších zachovaných tisků je Petrus Comestor Historia scholastica (Strasbourg 1483).


Kvalitně vybavená dílna, disponující asi 25 druhy písma, byla v kontaktu s vynikajícími německými grafiky (Hans Baldung Grien, Hans Leonhard Schäufelein, Meister des Grüninger-Terenz čili Mistr Grüningerova Terentia, Späterer Meister der Grüninger-Offizin neboli Mistr pozdní Grüningerovy tiskárny). Dílna většinu svých publikací vybavovala hojnými dřevořezovými ilustracemi, např. Publius Terentius Afer Comoediae (Strasbourg 1496), Hieronymus Brunschwig Chirurgia (Strasbourg 1497), Johannes de Capua Dis ist das Büch der Wyszheit der alten Wysen von Geschlecht der Welt (Strasbourg 1501), Publius Vergilius Maro Opera (Strasbourg 1502), Johannes Hug aus Schlettstadt Der heiligen Kirchen und des Römischen Reichs Wagenfůr (Strasbourg 1504), Jakob Wimpheling Adolestentia (Strasbourg 1505), Publius Vergilius Maro Dryzehen Aeneadischen Bücher von Troianischer Zerstörung (Strasbourg 1515) aj. Společným rysem obou Grüningerem angažovaných Mistrů byla jedinečně zvládnutá šrafura, typická svými ostrými přechody mezi světlem a stínem spíše pro mědiryteckou techniku. Díky tomuto pojetí šrafury jsou všechny ilustrace tvrdé a silně kontrastní.

Ediční prostor tiskárny, která pracovala na vlastní náklad či za peníze Petera Dracha ml. a Antona Kobergera, byl značně široký a významně pokrýval i čtenářský zájem o knížky lidového čtení, např. Ein kurtzweilige Lesen von Thyl Ulenspiegel (Strasbourg ca 1510-1511), Johannes Adelphus (Mülich) Barbarossa. Ein wahrhafftige Beschreibung des Lebens und der Geschichten Keiser Friderichs des Ersten (Strasbourg 1520) nebo Johannes Pauli Schimpf und Ernst (Strasbourg 1522). Všechny tři citované tituly vyšly u Grüningera v prvním vydání. Podstatnou složku edičního programu tvořila také literatura katolická, např. protihusitsky zaměřená Historia … von den alten Hussen zu Behemen in Keiser Sigmunds Zeiten Alberta Krantze (Strasbourg 1523), a literatura nauková (Grüninger mimo jiné tiskl jako první většinu rukopisů lékaře Hieronyma Brunschwiga). Ještě Tobolka předpokládal, že Grüninger je původcem tisku Hilaria Litoměřického Tractatus contra perfidiam aliquorum Bohemorum (Strasbourg 1485), avšak mladší badatelé se přiklonili k anonymnímu Tiskaři Postily Jordana z Quedlinburku 1483 (ten je někdy ztotožňován s Georgem Husnerem). Na objednávku biskupa Stanislava Thurza však Grüninger neklamně vytiskl Breviarium Olomucense (Strasbourg 1499). Ke konci Grüningerova života v tiskárně pracovali i synové Christoph (samostatně 1531) a Bartholomäus (samostatně 1532-1539),který 1539-1543 přesídlil do východofrancouzského Colmaru.



Lit.: DUPEUX, C.-LÉVY, J. (et al.): La gravure d’illustration en Alsace au XVIe siècle. Vol. 1. Strasbourg 1992; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; ROEMER, H.: Hans Grüninger und die Buchdruckerfamilie Reinhard aus Markgröningen. Strasbourg 1933; SCHMIDT, Ch.: Jean Grüninger 1483-1531. Strasbourg 1894; SCHRAMM, A.: Der Bilderschmuck der Frühdrucke, fortgeführt von der Komission für den Gesamtkatalog der Wiegendrucke. Bd. 20 (Die Straßburger Drucker. 2. Johann Grüninger, Johann Prüß, Martin Flach, Peter Attendorn, Thomas Anselm, Bartholomäus Kistler, Friedrich Ruch vom Dombach, Mathis Hupfuff, Wilhelm Schaffener, Johann Schott, Matthias Brans). Leipzig 1937; TOBOLKA, Zd. V.: Dějiny československého knihtisku v době nejstarší. Praha 1930.

Lex.: BENZING (Buchdrucker) 75, 437 a 443; Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 366; GELDNER 1. 71-75. = GELDNER, F.: Die deutschen Inkunabeldrucker. Ein Handbuch der deutschen Buchdrucker des XV. Jahrhunderts nach Druckorten. 1. Bd. Das deutsche Sprachgebiet, 2. Bd. Die fremde Sprachgebiete. Stuttgart 1968-1970.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.