Johann Melchior Füssli

Z Encyklopedie knihy

Stvoření člověka z Scheuchzerovy Kupfer-Bibel (Augsburg–Ulm 1731). Scheuchzer, Johann Jakob – Pfeffel, Johann Andreas st.: Kupfer-Bibel, in welcher die Physica sacra, oder geheiligte Naturwissenschaft derer in H. Schrifft vorkommenden natürlichen Sachen deutlich erklärt (Augsburg–Ulm, Christian Ulrich Wagner 1731–1735). Díl 1, tabule 23 Stvoření člověka dle Gn 1, 26–27. Kreslíř centrálního obrazu Johann Melchior Füssli, kreslíř bordury s alegorií Smrti Johann Daniel Preissler, rytec ústředního výjevu Jakob Andreas Fridrich st., rytec legendy Johann Christoph Steinberger. Nakladatelem a rytcem většiny ostatních obrazů byl Johann Andreas Pfeffel st. NK Praha, sign. 65 A 31/1.

Johann Melchior Füssli (též jen F. Melchior, 1677-1736) člen starobylé švýcarské umělecké rodiny, sahající svými kořeny až do 14. století. Žil v Curychu. Rytcem a obchodníkem s uměleckými předměty se stal 1697. Byl autorem předloh pro mědirytové ilustrace některých soudobých děl polyhistora Johanna Jakoba Scheuchzera, např. Museum diluvianum (Zürich 1716) a Natur-Historie des Schweitzerlands (Zürich 1716-1718). Především však nakreslil asi polovinu předloh k Pfeffelovým rytinám pro epochální Scheuchzerovu Kupfer-Bibel, in welcher die Physica sacra, oder geheiligte Naturwissenschaft derer in H. Schrifft vorkommenden natürlichen Sachen deutlich erklärt (Augsburg-Ulm 1731-1735).

Johann Kaspar Füssli st. (1706-1782) pracoval od roku 1724 pro svého souputníka Jeremiase Jakoba Sedelmayera ve Vídni. Po několika studijních a pracovních cestách (např. 1733-1740 Nürnberg, kde navázal přátelství s českým portrétistou Janem Kupeckým) se 1740 vrátil zpět do Curychu. Sběratelské zájmy ho podnítily k sestavení dvoudílných Geschichte und Abbildung der besten Mahler in der Schweiz (Zürich 1755-1756), jejichž přepracované a do pěti svazků rozšířené znění vyšlo později jako Geschichte der besten Künstler in der Schweiz (Zürich 1769-1779). Füssli zpracoval také biografický slovník německých, švýcarských, nizozemských, italských, francouzských a anglických mědirytců Raisonirendes Verzeichniß der vornehmsten Kupferstecher und ihrer Werke (Zürich 1771). Mimo to je autorem kresebných předloh pro mezzotintový cyklus portrétů, rytý Johannem Eliasem Haidem pro knihu Johanna Karla Hedlingera Collection complette de toutes les médailles (Augsburg 1782). Johann Kaspar Füssli měl jednu dceru a tři syny: Johanna Rudolfa nejml., Johanna Heinricha ml. a Johanna Kaspara ml.

Johann Rudolf Füssli nejml. (též jen F. Rudolf, 1737-1806), syn Johanna Kaspara st., byl rytcem dekoru i portrétů provázejících první vydání otcových Geschichte. V letech 1766-1770 vlastnil tiskárnu a nakladatelství Füssli & Co. Roku 1770 se spojil s konkurenční firmou a vznikl curyšský velkopodnik Orell, Gessner, Füssli & Co. Od vydavatelské i grafické profese ho však odváděly kancelářské povinnosti u hraběte Pallasche, spojené s pobytem v Bratislavě či Vídni, kde zemřel. Johann Heinrich Füssli ml. (též jen F. Heinrich, 1741-1825) navštívil se svým přítelem teologem a fyziognomem Johannem Kasparem Lavaterem studijně Německo. Sám pobýval od 1764 v Anglii, kterou několikrát kvůli cestám po Itálii opustil a kde také zemřel. Zde pro Johna Boydella nakreslil bohatý knižní dekor do Collection of prints illustrating Shakespeare Works (London 1803). Třetím sourozencem byl Johann Kaspar Füssli ml. (též F. Hans Caspar, 1743-1786), specialista na kresby a rytiny hmyzu.


Lit.: ANTAL, Fr.: Füssli-Studien. Dresden 1973; LEEMANN van ELCK, P.: Druck, Verlag, Buchhandel im Kanton Zürich von den Anfängen bis um 1850. Zürich 1950; RÜMANN, A.: Die illustrierten deutschen Bücher des 18. Jahrhunderts. Stuttgart 1927; RYCHNER, M.: Rückblick auf vier Jahrhunderte. Entwicklung des Artistischen Institut Orell Füssli in Zürich. Zürich 1925; SABOL, E.: Medirytina v knižnej ilustrácii na Slovensku do konca XVIII. storočia. In: Z minulosti knihy na Slovensku. Knihovedný sborník (red. B. Bálent). Martin 1959, s. 139-171; SCHIFF, G.: Johann Heinrich Füssli 1741-1825. Bd. 1-2. Zürich 1973.

Lex.: NAGLER 5. 206-212 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 71; THIEME-BECKER 12. 569-572. = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.