Johann Zieger

Z Encyklopedie knihy

Johann Zieger (1646-1711) knihkupec a nakladatel činný od 1677 v Norimberku a mezi léty 1683-1696 působící paralelně také v Praze, kde byl jeho komisionářem Daniel Wussin. Roku 1697 se Zieger spojil s Georgem Lehmannem a norimberskou firmu nakrátko účelově přenesl z protestantského prostředí do katolického Bamberku, aby mohl spolufinancovat vydání Ulenbergovy katolické redakce Sacra Biblia, das ist die gantze Heilige Schrifft (Bamberg-Fürth 1701). Text doprovázejí mědiryty Engelharda Nunzera. S Lehmannem setrval v kapitálovém společenství až do počátku 18. století.

V Praze Zieger po celou dobu trvání filiálky nakladatelsky zajišťoval mimo jiné Jeřábkovu výrobu většiny publikací známého právníka Jana Jakuba Weingartena. Stejně tak financoval bohemika tištěná ve Frankfurtu/M., Lipsku a Würzburku, např. Bedřich Hailman Lilium Sionaeum … Das ist funffzig lob-schuldige Ehren-Predigen (Würzburg 1694) u tiskaře Johanna Jobsta Hertze (zemř. 1712, činný 1657-1706?). Zieger finančně zabezpečoval též topografii Johanna Georga Vogta Das jetztlebende Königreich Böhmen in einer historisch- und geographischen Beschreibung vorgestellet (Frankfurt/M.-Leipzig 1712), ale vydání se už nedožil. Po jeho smrti vedla podnik ještě dva roky vdova.

Zieger je literárními historiky počínaje Holzmannema a Bohattou považován za autora u nás méně známého dějepisného díla Der uralten Herzogthum und Königreichs Böhmen kurze Regenten-Beschreibung (Nürnberg 1685). Jisté je jen to, že dedikaci Adolfu Vratislavovi ze Šternberka podepsal jako „unterthänigster Knecht Johann Zieger, Buchhändler von Nürnberg“. Dílo sepsané v katolickém duchu obsahuje alegorický frontispis a 61 portrétů českých panovníků od praotce Čecha až po Leopolda I., vyjma Fridricha Falckého. Frontispis je signován rytcem Johannem Paulem Ziegerem. Jde-li o tutéž osobu, která sestavila dedikaci, anebo jen o příbuzného, nevíme. Moderní německá bibliografie (VD 17) za autora považuje Johanna Christopha Beera.


Lit.: HOLZMANN, M.-BOHATTA, H.: Deutsches Anonymen-Lexikon 1501-1926. Bd. 1-7. Weimar 1902-1928 (repr. 1962); VOLF, J.: Zápas mědirytce Vusína s pražskými knihkupci. Časopis Národního muzea 103, 1929, s. 173-196.

Lex.: BENZING (Verleger) 1308 = BENZING, J.: Die deutschen Verleger des 16. und 17. Jahrhunderts. Archiv für Geschichte des Buchwesens 2, 1960, s. 445-509 (a k tomu 18, 1977, sl. 1078-1322).; CHYBA 320 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 295.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.