Josef Lorenz von Kurzböck

Z Encyklopedie knihy

Josef Lorenz von Kurzböck (též Kurtzbok, 1736-1792) tiskař a nakladatel ve Vídni pocházející z rodiny typografů. Otec Gregor von Kurzböck (zemř. 1763), u něhož se vyučil, vytiskl mimo jiné společně s kolegou Johannem Jakobem Jahnem dějiny předkřesťanských Čech De originibus Slavicis Johanna Christophora Jordana (Wien 1745). Roku 1755 převzal univerzitně vzdělaný Josef Lorenz von Kurzböck otcovu tiskárnu, jejíž kořeny spjaté se jménem Gregora Gelbhaara sahaly až k počátku 17. století. Již o rok později (1756) byl obdařen titulem univerzitního tiskaře, 1769 dostal výsadní povolení na tisk literatury řecké, ilyrské, srbské, rumunské a arménské a roku 1770 získal titul italského dvorského tiskaře. Když přejímal otcovu živnost, dílna měla dva knihtiskařské lisy. V průběhu příštích let se jejich počet rozrostl na patnáct. Poněvadž založení vlastní písmolijny bránilo Trattnerovo privilegium, spojil se s rodinou von Cottů, pod jejichž záštitou pobočný provoz vybudoval. Disponoval tak bohatou zásobou vlastní cyrilice a od 1789 i hebrejského písma. Cyrilicí vytiskl 1770-1792 na 150 publikací určených srbským čtenářům v monarchii, např. Sava Lazarewić Načalo učenija chotjaštim učitisja knig písmeny njeméckimi (Wien 1774) či Jean François Marmontel Velizarij … iz francuzskago na slavenskij jazyk preveden (Wien 1777).
Erberova mapa Království českého (Wien 1760). Erber, Bernardinus: Notitiae illustris Regni Bohemiae scriptorum, geographica et chorographica, collecta (Wien, Josef Lorenz von Kurzböck 1760). Tabule za pag. 40 signována vlevo dole rytcem Philippem Jakobem Gütlem (dle Erberovy předlohy). Antikvariát Meissner (Praha).


Z Kurzböckovy dílny vycházely mimo to zásadní vědecké práce, např. pro českou vlastivědu významná mapová publikace Bernardina Erbera Notitiae illustris Regni Bohemiae scriptorum, geographica et chorographica, collecta (Wien 1760), dále Michael Denis Wien’s Buchdruckergeschichte bis 1560 (Wien 1782) nebo Michael Denis Annalium typographicorum … Michaelis Maittaire supplementum adornavit (Wien 1789). Vydávala se zde samozřejmě též oficiální literatura, např. Josef von Sonnenfels Von der Theurung in großen Städten und dem Mittel derselben abzuhelfen (Wien 1770), Josef von Sonnenfels Uiber Wucher und Wuchergesetze (Wien 1789) nebo Josef II. Všeobecný řád soudní hrdelní (Wien 1788).

Firma byla po Kurzböckově smrti rozprodána. Vdova Katharina předala 1792 cyrilskou část i s privilegiem Srbovi Stefanu Novakovićovi (zemř. 1815?), který ji přejmenoval na Slovansko-srbskou tiskárnu (Typographia Slavo-Serborum). Ta v jeho nákladu vydala mimo jiné první díl monumentálních dějin slovanského písemnictví od Václava Fortunáta Durycha Bibliotheca Slavica antiquissimae dialecti communis et ecclesiasticae universae Slavorum gentis (Wien 1795). Novaković Slovansko-srbskou tiskárnu téhož roku odprodal někdejší trnavské Tiskárně jezuitské (respektive Tiskárně univerzitní přeložené do Budapešti). Během výměny vlastníků se rukopisné pokračování Durychovy Bibliotéky ztratilo. Rok po transakci s Novakovićem (1793) přešla hebrejská část původní firmy na Kurzböckova vyučence Antona von Schmida (1765-1855), který nakonec roku 1805 odkoupil vše, co z původní vídeňské tiskárny ještě zbylo.



Lit.: GAVRILOVIĆ, N.: Die kyrillische Buchdruckerei Joseph Kurzböcks. In: Buch- und Verlagswesen im 18. und 19. Jahrhundert (ed. H. G. Göpfert). Berlin 1977, s. 85-103; MAYER, A.: Wiens Buchdrucker-Geschichte 1482-1882. Bd. 1-2. Wien 1883-1887; ZEMAN, H.: Der Drucker-Verleger Joseph Ritter von Kurzböck und seine Bedeutung für die österreichische Literatur des 18. Jahrhunderts. In: Buch- und Verlagswesen im 18. und 19. Jahrhundert (ed. H. G. Göpfert). Berlin 1977, s. 104-129.

Lex.: PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701-1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 148.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.