Joseph de Montalegre

Z Encyklopedie knihy

Vyobrazení citronu z Volkamerova botanického kompendia (Frankfurt/M.–Leipzig 1714). Volkamer, Johann Christoph: Continuation der nürnbergischen Hesperidum oder Fernere gründliche Beschreibung der edlen Citronat-Citronen- und Pomeranzen-Früchte (Frankfurt/M.–Leipzig, Johann Andreas Endter-Erben 1714). Díl druhý, tabule za fol. 151 plod Lumia Coronata s pohledem na italskou zahradu. Kreslířem a rytcem byl Joseph de Montalegre. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. AI XI 18.

Joseph de Montalegre (zemř. 1718) rytec pražského původu pracující okolo roku 1710 ve Frankfurtu/M., pak v Norimberku a v roce 1715 v Žitavě. Asi od 1716 pracoval v Montalegrově ateliéru mladý Michael Heinrich Rentz a když principál zemřel, Rentz pojal za manželku jeho vdovu a s ní vyženil jak dílnu, tak nevlastního syna Johanna Daniela de Montalegre.

Z bohaté ilustrační tvorby Josepha de Montalegre připomeňme alespoň doprovod ke Gumppenbergovu dílu Atlas Marianus sive Praecipue totius orbis habitati imagines et statuae magnae Dei Matris Beneficiis … propositae et mappis geographicis expressae (München 1702), jehož stručnou verzi připravil německý jezuita Heinrich Scherer. Obdobný typ mědirytů Montalegre pořídil také pro slavný Schererův Atlas novus exhibens orbem terraqueum per naturae opera, … hoc est Geographia universa in septem partes contracta (Augsburg-Dillingen-Frankfurt/M. 1710). Pro zahraniční bohemikum Continuatio diarii … des Herrn Caroli des VI. (Frankfurt/M. 1712) připravil sedmnáct ilustrací, převážně postavy německých kurfiřtů s erby a vedutami sídelních měst.

Syn Johann Daniel de Montalegre (1689/97-1768) spolupracoval s otčímem Rentzem již v Norimberku přinejmenším od 1719. Mezi první společné práce patří doprovodné rytiny vzorníku norimberského architekta Johanna Jakoba Schueblera (Schüblera) Perspectiva. Pes Picturae. Das ist Kurtze und leichte Verfaßung … zur perspectivischen Zeichnungs-Kunst (Nürnberg 1719-1720). Na vzorníku, který vydal norimberský nakladatel Johann Christoph Weigel, spolupracoval také další norimberský rytec Hieronymus Böllmann (činný 1710-1730). Jejich partnerské rytiny se prosadily i v Praze, jak dokumentují dvě rozkládací slavobrány k uctění památky Jana Nepomuckého v anonymním díle Ehrenglanz der himmlischen und irrdischen Glory (Praha 1721). Obě práce, vzniklé dle Schorrova návrhu, jsou signovány „Rentz et à Montalegre fe.“, druhá je navíc postdatována „Norimb. 1722“.

Montalegreho ilustrace pro Lebensbeschreibung (Praha? 1725). Bourgoing de Villefore, Joseph Franc*ois? Weltz, Justin Ernst von?: Lebensbeschreibung der heiligen Altväter … Das Leben derjenigen Frauenspersonen (Praha?, Tiskárna arcibiskupská, fa Wolfgang Wickhart 1725). Díl první, tabule za pag. 114 s vyobrazením sv. Arsenia (signatura rytce vlevo dole). Antikvariát Meissner (Praha).

Nejpozději roku 1723 přijali umělci pozvání hraběte Františka Antonína Šporka působit na Kuksu. Zde se jejich výtvarný názor, píle i řemeslná zručnost staly vítanou posilou Šporkova edičního programu. Ve sféře knižní grafiky realizovali dle Hieblovy předlohy portrét Jana Floriána Hammerschmida s personifikací Vltavy, který byl jako frontispis zařazen do Hammerschmidova díla Prodromus gloriae Pragenae (Praha 1723). Spolupráce Johanna Daniela s Rentzem je doložena také 212 výrazově chudšími ilustracemi k archaicky kurióznímu svodu legend Lebensbeschreibung der heiligen Altvätter (Praha 1725), který sestavil luteránský básník Justin Ernst von Weltz. Pasionál byl beze změn ilustrační složky zakrátko přeložen a později i reeditován (latinská verze Schweidnitz 1726, německy Krems/D. 1761).

Souběžně s tím se na Kuksu rodil obsáhlý cyklus mědirytů k dvoudílným Geistreiche Gesänge und Lieder über Sonn- und Fest-Tags-Episteln und Evangelia (Schweidnitz 1725-1726). Tento „Schweidnitzer Gesangbuch“ představuje zbásněnou verzi Křesťanského roku. Pod tímto názvem se skrývá postila, kterou napsal francouzský jansenista Nicolas Louis de Tourneau. Špork se zasadil o tři vydání, z nichž počáteční dvě (Würzburg 1716-1718 a Praha 1724 u pražského tiskaře Karla Jana Hraby) byla neilustrovaná. Básnická parafráze Křesťanského roku vznikla společným autorstvím nejméně tří luteránů, totiž Ferdinanda Ludwiga von Bresler und Aschaffenburg, Johanna Christiana Günthera a Gottfrieda Stöckelse. Expresivní ilustrace v bohatých, separátně rytých kartuších přibližují scény ze života evangelistů a dalších světců a světic. Původně bylo plánováno 250 obrazů, jejichž pořadí určovaly do desek ryté číslice (některé části proponovaného cyklu však zřejmě vůbec nevznikly). Dle exemplářů dochovaných dnes u nás i v cizině lze soudit, že nakonec existovalo jen 246 ilustrací (nejúplnější známý výtisk u Wolffheima II. 2208 obsahuje v prvním dílu 121 a v druhém dílu 125 textových obrazů). Větší rytecký podíl nežli Montalegre zde měl Rentz. Rytiny byly do textu ovšem vtištěny nejenže v nesprávném pořadí, ale hlavně s kolísavým počtem v různých exemplářích nákladu. Pro dějiny české ilustrace je však významnější, že rytecké desky (tentokráte již s odstraněnými pořadovými čísly) byly asi roku 1732 přepraveny do Labounovy tiskárny v pražském Karolinu. Zde obohaceny ještě o další Rentzovy tiskové formy posloužily při třetí reedici Das christliche Jahr oder Die Episteln und Evangelien (Praha 1733-1734).

Johann Daniel de Montalegre na Kuksu pobýval jen do roku 1726 a pak odešel do Žitavy. Z této etapy připomeňme alespoň jeho knižní soubor 24 městských vedut Die vormahls in ihrem Flor stehende nunmehro aber in Ruin und Asche liegende königl. pohlnische und churfürstl. sächsische Sechs-Stadt Zittau in der Oberlausitz (Zittau 1758).



Lit.: BACK, E.: Vom Grafen Sporck. Mitteilungen des Heimatmuseums Kukus a. E. III. Folge. Gablonz a. N. 1937; BENEDIKT, H.: Franz Anton Graf von Sporck (1662-1738). Zur Kultur der Barockzeit in Böhmen. Wien 1923; BRESLAUER,M.-LIEPMANNSSOHN, L.: Versteigerung der Musikbibliothek des Herrn Dr. Werner Wolffheim. Bd. 1-2. Berlin 1928-1929; NEUMANN, J.: Český barok. Praha 1969; PREISS, P.: Boje s dvouhlavou saní. Praha 1981 (repr. pod názvem František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách, Praha 2003); VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.

Lex.: NAGLER 10. 486 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).; NAGLER (Monogr.) 3. 2480 = NAGLER, G. K.: Die Monogrammisten und … Künstler …, welche sich zur Bezeichnung ihrer Werke eines figürlichen Zeichens, der Initialen des Namens, der Abbreviatur desselben etc. bedient haben. … Bd. 1-5. München-Leipzig 1858-1879, Index 1920 (repr. München 1919-1920, Nieuwkoop 1966 a potřetí 1991).; THIEME-BECKER 24. 79 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907-1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOMAN 2. 152. = TOMAN, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců. Sv. 1-2. Praha 1947-1950 (repr. Ostrava 1993).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.