Josse Bade

Z Encyklopedie knihy

Prüssův tisk Badeho adaptace Vergiliových eklog (Strasbourg 1507). Spagnuoli, Giovanni Battista: Bucolica seu Adolescentia in decem aeglogas divisa ab Iodoco Badio Ascensio familiariter exposita (Strasbourg, Johann Prüss st. 1507). Fol. Ia s počátkem Badeho předmluvy. Antikvariát Meissner (Praha).

Josse Bade (též Badius Jodocus Ascensius, IB, 1462-1535) významný humanista, tiskař a nakladatel rozený poblíž Bruselu v městě Assche (odtud latinizovaná podoba jména Ascensius). Usadil se nejprve v Lyonu, kde pojal za manželku Thalii, dceru Johanna Trechsela, v jehož dílně působil od 1492 jako korektor a editor. Zde mu vyšlo vlastní mravněvýchovné dílo Silvae morales (Lyon 1492), latinsky k vydání připravil mimo jiné soubor Terentiových Comoediae (Lyon 1493).

Po tchánově smrti 1498 se přestěhoval do Paříže a krátce pracoval ve službách nakladatele Jeana Petita st. S ním udržoval obchodní partnerství i později, kdy již působil ve vlastní pařížské tiskárně. Tu založil roku 1503 a provozoval ji vedle profesorského úvazku v oboru klasických literatur na Sorboně až do konce života. Podobně jako jeho kolegové Johann Froben v Basileji a Aldo Manuzio st. v Benátkách stal se zapáleným propagátorem humanismu. Vydal na 400 typograficky velmi úpravných titulů, mezi nimiž převládali řečtí a latinští klasikové a soudobí myslitelé, např. Sebastian Brant Stultifera navis (Paris 1505), Guillaume Budé De asse et partibus eius libri quinquae (Paris 1516), Erasmus Rotterdamský Moriae encomium (Paris 1524) aj. V impresech se často objevovalo označení „venundantur in aedibus Ascensianis“. Od roku 1507 jako signet užíval známé a později mnohokrát kopírované vyobrazení knihtiskařského lisu s nápisem „Praelu[m] Asce[n]sianu[m]“. Signet doplněný ve spodní části monogramem IB poprvé přitiskl na dílo Cantica canticorum Salomonis cum expositione (Paris 1507), které vyložil a s poznámkami sepsal Jaume Peres de València. Druhý signet znázorňuje už konstrukčně bohatší lis, opatřený nápisem „Praelum Ascensianu[m]“ a vespod letopočtem 1525. O málo později byl signet znovu přepracován, ale od předešlého se liší pouze pojetím obsluhujícího personálu. Lis zůstal až na nápis „PRELVM AS||CE[N]SIANVM“ nezměněn. U nás Badeho značka žije dodnes ve spojitosti s tiskařem Oldřichem Velenským z Mnichova, který si ji, jak bylo tehdy obvyklé, přivlastnil v letech 1519-1520.

Tři Badeho dcery se výhodně provdaly za významné pařížské typografy. Katharinu si vzal Robert Estienne nejst., Johanna měla za muže Jeana Roignyho (činný 1529-1566) a Petronella byla manželkou Michela Vascosana (činný 1530-1577). Po Badeho smrti tiskárnu převzala vdova, vystřídaná později zletilým synem Konradem Badem (1510-1560). Ten v Paříži pracoval samostatně mezi 1545-1548. Nekatolické smýšlení ho však donutilo 1549 emigrovat do Ženevy, kde je jako tiskař doložen v letech 1550-1560. Pak se do Francie vrátil, ale po několika měsících smrtelně onemocněl morovou nákazou.



Bibl.: RENOUARD, Ph.: Bibliographie des impressions et des oeuvres de Josse Badius Ascensius, imprimeur et humaniste 1462-1535. Vol. 1-3. Paris 1908 (New York 1964).

Lit.: BRUN, R.: Le livre français. Paris 1969; BRUN, R.: Le livre français de la renaissance. Paris 1970; FEBVRE, L.-MARTIN, H. J.: L’apparition du livre. Paris 1971.

Lex.: Clavis typographorum librariorumque saeculi sedecimi. Index Aureliensis. Catalogus librorum sedecimo saeculo impressorum. Tertia pars. Vol. 3. Baden-Baden 1992, s. 304.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.