Karl Carmigohl

Karl Carmigohl kreslíř a řezáč sériové knižní ilustrace působící dle Naglera okolo roku 1821 ve Vídni. Signatura „Gest. v. C. Carmigohl“ (Vladislav Dokoupil uvádí patrně omylem křestní jméno Johann) se nachází v jazykově českých lidových tiscích bez explicitní datace, anebo s fingovaným impresem. Kupříkladu mariánský frontispis byl zařazen do anonymní Radostné cesty v tomto plačtivém oudolí (Brno 1735 dvakrát a Brno 1756). Všechna tři vydání jsou však ve skutečnosti jindřichohradecké patisky první čtvrtiny 19. století. Obdobný problém je spjat s dřevořezovým cyklem čtrnácti zastavení na křížové cestě. Carmigohlův cyklus, signovaný ovšem jen na jedné ilustraci, doprovází Cochemovu modlitební knihu Zlatý nebeský klíč (Jindřichův Hradec ca 1787-1795) a spisek Svatá křížová cesta Pána našeho Ježíše Krista od Leonharda a Portu Mauritio (Praha po 1778). Obě díla jsou opět mladšího původu. Nebeský klíč mate užitím Hilgartnerova titulního listu (tiskař zemřel 1795), ale patisk vlastního textu byl pořízen až v 19. století. Svatá křížová cesta pochází z dílny Františka Aloise Jeřábka, který na adrese uvedené v impresu sídlil 1815-1830. Kdy se Carmigohl jako grafik odmlčel, nevíme, ale jeho štočky lze stopovat v českých tiskárnách hluboko do 19. století, např. ještě v souboru modliteb Pět červených korálů (Jindřichův Hradec-Tábor 1851).

Patisk Radostné cesty (Jindřichův Hradec? první třetina 19. století). Radostná cesta v tomto plačtivém oudolí (Brno, František Karel Siedler 1735 = Jindřichův Hradec?, b. t., první třetina 19. století). Pag. [2] čili frontispis s Pannou Marií Cellenskou nad poutním kostelem v rakouském Mariazellu (signatura Karla Carmigohla, řezáče počátku 19. století, v levém a pravém spodním rohu). Pag. [3] čili titulní strana s impresem, jehož tiskař František Karel Siedler se narodil až po polovině 18. století). Pag. [4] čili rub titulního listu s cenzurou olomouckého biskupství datovanou 1756. Pag. [5] s počátkem předmluvy. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FE VII 62.
Patisk Radostné cesty (Jindřichův Hradec? první třetina 19. století). Radostná cesta v tomto plačtivém oudolí (Brno, František Karel Siedler 1735 = Jindřichův Hradec?, b. t., první třetina 19. století). Pag. [2] čili frontispis s Pannou Marií Cellenskou nad poutním kostelem v rakouském Mariazellu (signatura Karla Carmigohla, řezáče počátku 19. století, v levém a pravém spodním rohu). Pag. [3] čili titulní strana s impresem, jehož tiskař František Karel Siedler se narodil až po polovině 18. století). Pag. [4] čili rub titulního listu s cenzurou olomouckého biskupství datovanou 1756. Pag. [5] s počátkem předmluvy. Královská kanonie premonstrátů na Strahově – Strahovská knihovna (Praha), sign. FE VII 62.

Lit.: DOKOUPIL, Vl.: Soupis brněnských tisků-staré tisky do roku 1800. Bibliografie města Brna, sv. 3. Brno 1978.

Lex.: NAGLER 2. 439. = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904-1914 (2. Aufl.).