Klášterní tiskárna – Kyjev

Klášterní tiskárna – Kyjev ukrajinská institucionální dílna vzniklá roku 1616 přes odpor Poláků a pracující s přerývkou po požáru 1718 až do 20. století. Zakladatelem byl archimandrita Jelisej Pleteneckij, který pro kyjevský klášter (Pečorskou lávru) zakoupil typografické zařízení ze Strjatyně, od roku 1606 nefunkční. Za první knihu se pokládá Časoslov (Kijev ca 1616). Okolo tiskárny se zformoval kruh domácích spisovatelů, překladatelů a editorů, jejichž snahou bylo namísto církevněslovanského jazyka užívat živou ukrajinštinu, a to, jak dosvědčuje z řečtiny přeložená Triod’ postnaja (Kijev 1627), sporadicky i v překladech liturgické literatury. Latina se objevovala zvláště jako jazyk protikatolických traktátů. Od roku 1627 za archimandrity Petra Mohyly patřila tiskárna k největším na Ukrajině. Mohylův nástupce Innokentij Gizel je autorem velmi populárních prvních dějin Ukrajiny a Ruska Synopsis ili kratkoe sobranie ot različnych lětopiscev, o načalě Slovjano Rossijskago naroda (Kijev 1680). Významnou publikací byla též čtyřsvazková Kniga žitij svjatych Dimitrije Tuptala (Kijev 1689-1705). Tiskárna od 30. let 18. století úzce spolupracovala s vynikajícím mědirytcem Hryhorijem Levyckým (zemř. 1769).

Lit.: OHIJENKO, I. I.: Istorija ukrainskoho drukarstva. Kijev 1994; SOKOLOVÁ, Fr.: Cyrilské tisky. Výstava z fondů Státní knihovny ČSR pořádaná k 400. výročí úmrtí Ivana Fjodorova (listopad 1982). Praha 1982.

Lex.: KAWECKA-GRYCZOWA (et al.) 6. 141-146.