Knihovna farního kostela sv. Jakuba v Brně

Z Encyklopedie knihy

Z knihovny kostela sv. Jakuba v Brně se dodnes dochovalo přes 120 středověkých rukopisů. Tento počet ji řadí mezi velké české středověké knihovny obecně, mezi farními knihovnami je pak srovnatelná jen kaplanská knihovna v Českém Krumlově.

První zprávy o kostele sv. Jakuba pocházejí z roku 1228, jeho dnešní podoba je výsledkem gotických přestaveb. Patronátní právo ke kostelu ve středověku patřilo klášteru cisterciaček v Oslavanech.

Klášter v Oslavanech patrně daroval farní knihovně rukopisy v jejích počátcích – některé liturgické rukopisy nesou rysy typické pro cisterciácký řád. O další obohacování knihovny se staraly dary, a to jak brněnských měšťanů (u nich jde zvláště o liturgické rukopisy), tak i duchovních. Doložené jsou větší odkazy kněze Jana ze Svitav (28 svazků, převážně kazatelské a teologické literatury) v roce 1424 a oltářníka Jana Thabrarra (určeno šest svazků) kolem roku 1480. Thabrarrovy právní a filosofické rukopisy odrážejí zájmy svého majitele, který studoval v Itálii.

Téměř třetinu dochovaných kodexů svatojakubské knihovny tvoří svazky liturgické, patrně spojené i s činností místní školy. V pěti rukopisech jsou zapsány části bible a v téměř dvaceti výklady k biblickým knihám. Podobný počet svazků obsahuje i sbírky kázání, a to jak oblíbených a rozšířených spisovatelů (Jakub z Voragine, Bertrand de Turre, Peregrin z Opole, Antonius Azaro z Parmy), tak i některých bohemikálních autorů: Milíče z Kroměříže, Konráda Waldhausera, Johlína z Vodňan a také šternberského augustiniánského kanovníka Fridricha. Další teologická díla pocházejí od církevních otců, zastoupeny jsou rovněž Sentence Petra Lombarda a komentáře k nim. Pro pastorační praxi byly určeny zpovědní sumy; knihovna obsahovala také dva opisy provinciálních statut Arnošta z Pardubic z roku 1349. Další oblasti výrazněji odrážejí osobní zájmy svých dárců: to platí zejména pro díla církevního a římského práva, které svatojakubské knihovně věnoval Jan Thabrarr, ale také o textech filosofických či spisech antických autorů. Díla husitských autorů i jejich oponentů jsou v knihovně dochována jen v malém množství; ojediněle jsou pak opsána díla přírodovědná či gramatická.

Soubor svatojakubské knihovny je důležitý i z hlediska studia knižní vazby v Čechách: tamní soubor 25 kodexů s řetězy nebo jejich stopami ji řadí mezi nejrozsáhlejší české soubory libri catenati.

Literatura: PETR, S.: Soupis rukopisů knihovny při farním kostele svatého Jakuba v Brně. Praha 2007.

Autor hesla: Michal.dragoun