Lišta

Z Encyklopedie knihy

Lišta (angl. ornamental band, fr. bandeau, něm. Leiste nebo Zierleiste) 1. běžný dekorační prostředek užívaný s různými stylovými obměnami již od pozdní antiky a v tištěné knize od 60. let 15. století až po nástup manýrismu. Dřevořezové lišty nejstarších prvotisků vykazují značný vliv gotické knižní drolerie a nejsou ještě rámovány. Jejich ornament opticky zdůrazňuje počátek textu. Vychází z iniciály a ve volném prostoru se rozvíjí podél levého okraje sazby (angl. ornamental border, fr. bordure ornée, něm. Randleiste). Konturové provedení akantových či chmelových rozvilin ukazuje na možnost následného kolorování, jímž rané prvotisky imitovaly rukopisnou knihu. Poměrně často byl k výrobě lišt užíván i dřevořez bílé linie a kovoryt. Ještě během 16. století lišty fungovaly jako vítaný prostředek ke zvětšení rozměru ilustračních štočků. Zkracováním a neústrojným nastavováním se přizpůsobovaly novým požadavkům a jejich původní stylová čistota slábla.Zřejmě vůbec první tištěnou lištu přináší objemné dílo Lucia Coelia Firmiana Lactantia Opera (Subiaco 1465), které společně připravili tiskaři Arnold Pannartz a Konrad Sweynheym. Zde je dřevořezová lišta složena z pletencového ornamentu. V německých tiskárnách lišta zdomácněla zásluhou Günthera Zainera a takřečeného Mistra ulmského Boccaccia, který pro německý překlad Voraginova díla Legenda aurea (Augsburg 1471-1472) vytvořil dlouhý esovitý úponek protkaný poupaty a granátovými jablky. V dějinách domácího knihtisku je nejstarší lišta známa z odpustkového listu Dominica de Runcho Litterae confraternitatis (Brno? ca 1492). Tiskaři Konrad Stahel a Matthias Preinlein tu užili pásový ornament benátského typu se spletí laločnatých listů a náznakem granátového jablka. Lišta je k iniciále připojena volně. Ještě předtím však Johann Zainer st. ve spolupráci s Mistrem ulmského Boccaccia publikoval první německé vydání životopisů slavných žen od Giovanniho Boccaccia De claris mulieribus (Ulm 1473). Zde lišta zařazená k počátku úvodní kapitoly o biblické Evě opustila obvyklý podlouhlý půdorys a snad poprvé byla koncipována do pravého úhlu tak, aby svislé rameno lemovalo levý okraj textu a vodorovné naopak horní. Jádrem i svorníkem této pravoúhlé kompozice byla nápadná iniciála S(Cripturus). Měla podobu korunovaného hada, jehož oba konce přecházejí v rozvilinu rajského stromu (do kolmé části je vsazen Adam s Evou sahající po hadově jablku, vodorovný pás doplňuje sedm polopostav symbolizujících smrtelné hříchy). Pravoúhlou lištu s heraldickou náplní užil Zainer také v Büchlein der Ordnung der Pestilenz od Heinricha Steinhöwela (Ulm 1473). U nás rohovou lištu pravděpodobně poprvé užili opět moravští tiskaři Stahel a Preinlein na jednolistu Almanach ad annum 1495 (Brno? 1494?). Lišta je tvořena konturovým pletencem.



Asi od 80. let 15. století se však forma archaických pletenců a rohových rozvilin počala v zahraničí vyžívat. Nové projevy charakterizovala již robustnější kompozice, ohraničená výrazným linkovým lemováním. Raný příklad tohoto dekoru nacházíme v Missale Virdunense (Paris 1481), který pořídil Jean Dupré. Lišty složené z geometrického ornamentu měly pevný středový, většinou však jen drobný motiv a od něho zrcadlově rozvinuté výběhy (v druhé polovině 16. století se tento typ lišty modifikoval do podoby vlysu). Tvaru lišty vyhovovaly též úzce se vinoucí nápisové pásky. Oba typy bylo možno otiskovat jak horizontálně, tak vertikálně. Koncem 15. století do úzké dlouhé lišty pronikl motiv volně stojícího pilíře kruhového půdorysu s antropomorfními, vegetativními či zoomorfními doplňky na hlavici, v dříku či patce. Zhusta přicházel též motiv pásovitě stylizovaných váz (amfor). Lišty zaplněné těmito motivy se otiskovaly jen svisle.

Už v 70. a 80. letech 15. století se lišta stala skladebným prvkem troj a čtyřstranných rámů, které exkluzivně obklopovaly dedikaci, předmluvu anebo počátek vlastního textu. Za vůbec prvního tiskaře, který okolo vnějšího okraje strany sesadil do rámu čtyři motivicky jednotné lišty, se pokládá Heinrich Knoblochtzer. Tuto novinku uplatnil při tisku Super arboribus consanguinitatis od Johanna Andreae (Strasbourg ca 1482-1483). Tak jako u trojdílných benátských rámů Erharda Ratdolta z roku 1476 i v Arboru sesazené vegetativní lišty už postrádají napojení na inciálu a individualizovaný rám se stává dekorem sám o sobě. Odtud pak vedla přímá cesta ke konstituování titulních bordur a rámů.

2. Lišta sloužící k výzdobě knižní vazby je vlastně širší pás vznikající otiskem válečku.


Lit.: BELLOT, J.: Zur Gestaltung des Titelblatts und zur Einführung der Bordüre im Augsburger Frühdruck 1500-1518. Aus dem Antiquariat 3, 1986, s. A 107-A 112; BIALOSTOCKI, J.: Stil und Ikonographie. Studien und Kunstwissenschaft. Dresden 1966; BUTSCH, A. F.: Die Bücher-Ornamentik der Renaissance. Eine Auswahl stylvoller Titeleinfassungen, Initialen, Leisten, hervorragender italienischer, deutscher und französischer Officinen. Bd. 1 (Aus der Zeit der Frührenaissance), Bd. 2 (Die Buch-Ornamentik der Hoch- und Spätrenaissance). Leipzig-München 1878-1881; CAST, D.: The calumny of apelles. New Haven-London 1981; DONAT, D.: Zu Buchtiteln und Titelblättern der Barockzeit. In: Orbis scriptus. D. Tschižewskij zum 70. Geburtstag (hrsg. von D. Gerhardt). München 1966, s. 163-167; EHLICH, W.: Bilderrahmen von der Antike bis zur Romantik. Dresden 1979; FINSTERER-STUBER, G.: Geistige Väter des Abendlandes. Eine Sammlung von 100 Buchtiteln antiker Autoren. Stuttgart 1960; FORSSMAN, E.: Säule und Ornament. Stockholm-Köln 1956; GOLDSCHMIDT, E. Ph.: The printed book of the Renaissance. Amsterdam 1966; HARMS W.: Pragmmatisches auf Titelblättern naturkundlicher Werke der Barockzeit. Frühmittelalterliche Studien 12, 1978, s. 326-355; GRIMM, Cl.: Alte Bilderrahmen, Epochen, Typen, Material. München 1977; HOFER, Ph.: Baroque book illustration. Cambridge 1951; HORÁK, Fr.: Česká kniha v minulosti a její výzdoba. Praha 1948; JOHNSON, A. F.: German Renaissance title-borders. Oxford 1929; KIESSLING, G.: Die Anfänge des Titelblattes in der Blütezeit des deutschen Holzschnitts (1470-1530). Buch und Schrift 3, 1929, s. 9-45; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 15. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1975; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; LUTHER, J.: Die Titeleinfassungen der Reformationszeit. Lfg. 1-3. Leipzig 1909-1913; McKERROW, R. B.-FERGUSON, F. S.: Title-page borders used in England and Scotland. London 1932; PFLUGK-HARTUNG, J. von: Rahmen deutscher Buchtitel im 16. Jahrhundert. Stuttgart 1909 (repr. 1979); SCHOTTENLOHER, K.: Die Eule im Buchschmuck des 16. Jahrhunderts. In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 97-102; SONDHEIM, M.: Das Titelblatt. Mainz 1927; STRAKA, C.: Typografická úprava tisků příležitostných koncem 16. století. Ročenka českých knihtiskařů 8, 1925, s. 26-45; WOLFF, H.: Die Buchornamentik im 15. und 16. Jahrhundert. Bd. 1-2. Leipzig 1911-1913.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.