Liturgika

Z Encyklopedie knihy

Příručka o křtu (Venezia 1520). Cathecuminorum liber juxta ritum curie Romane (Venezia, Gregorius de Gregoris 1520). Fol. 2b ve figurálním rámu, který je typický pro výzdobu breviářů a hodinek, umístěn dřevořez Zvěstování Panně Marii (monogram IA patří Giovannimu Andreovi Valvassorimu). Antikvariát Meissner (Praha).

Liturgika (z řec. leiturgia = služba lidu) soubor oficiálních knih upravujících charakter a průběh bohoslužeb, pravidelných modliteb církve, udílení svátostí i dalších obřadů (svěcení, požehnání, průvody). Počet těchto příruček se měnil jak z pohledu časového a teritoriálního, tak z hlediska konfesijního. Zatímco standardizaci nestálého rukopisného textu zaručil již knihtisk v 15. století, vlastní systém středověké katolické liturgiky se zjednodušil a ustálil až po tridentském koncilu a zvláště pak od 17. století.

Dnes za základní knihy římsko-katolického obřadu považujeme breviář, ceremoniál, martyrologium, misál, pontifikál a rituál. Nekatolická liturgika pracovala jen s rituálem zvaným agenda. K základním příručkám východní liturgie patří apostol, osmoglasnik a triod, dále časoslov (breviář), služebnik (obdoba misálu) a trebnik (rituál). Nejstarším prvotiskařem specializovaným na liturgika v 70. letech 15. století byl zakladatel milánského knihtisku Antonio Zarotto. První příručky pro východní liturgie rozšiřovali Sebald Feiel (Szwajpolt Fiol) a hieromonach Makarij.

Liturgickým tiskům stejně jako rukopisným kodexům minulých staletí byla při výrobě věnována největší péče. Bohoslužebné knihy se tiskly zpravidla dvojí barvou, černě a červeně. Zpočátku měly jen notové osnovy, do nichž se značky vpisovaly ručně, později byla sazba obohacena nototiskem. Nejstarší tisky uvozovala alespoň symptomatická ilustrace národních světců, znaků či erbů. Později se uplatnil širší repertoár křesťanské ikonografie (novodobou typologicko-typografickou podobu těmto příručkám vtiskl Christophe Plantin). Nejčastěji ilustrovaným dílem byl misál (kánonový obraz). Oktávový formát misálu oproti dosavadnímu foliu zavedl Luca Antonio Giunta st.


Bibl.: ALES, A.: Bibliothèque liturgique. Description des livres de liturgie imprimés aux XVe et XVIe siècles faisant partie de la bibliothèque de S.A.R. Mgr. Charles-Louis de Bourbon. Paris 1878 (repr. New York 1970); AMIET, R.: Missels et bréviaires imprimés (supplément aux catalogues de Weale et Bohatta). Paris 1990; BOHATTA, H.: Liturgische Bibliographie des XV. Jahrhunderts mit Ausnahme der Missale und Livres d’heures. Hildesheim 1960; MEYER-BAER, K.: Liturgical music incunabula, a descriptive cataloque. London 1962; RICCI, S.: Livres de liturgie imprimés aux XVe et XVIe siècles faisant partie de la bibliothèque de son altesse royale le duc Robert de Parme. Paris-Milan 1932; WEALE, W. H. J.: Bibliographia liturgica. Catalogus missalium ritus latini ab anno 1474 impressorum. … iterum edidit H. Bohatta. London 1928 (repr. Stuttgart 1990).

Lit.: ADAM, A.: Liturgika. Křesťanská bohoslužba a její vývoj. Praha 2001; BOHATTA, H.: Liturgische Drucke und liturgische Drucker. Wien (b. r.); BRAUN, J.: Liturgisches Handlexikon. Regensburg 1924; FIALA, V.-IRTENKAUF, W.: Versuch einer liturgischen Nomenklatur. Zeitschrift für Bibliothekswesen und Bibliographie. Sonderheft: Zur Katalogisierung mittelalterlicher und neuerer Handschriften. Frankfurt/M. 1963, s. 105-137; FOLTYNOVSKÝ, J.: Liturgika. Olomouc 1932; KLETEČKOVÁ, M.: Několik poznámek k Seznamu unifikovaných názvů pro liturgická díla latinských ritů katolické církve. In: Národní knihovna. Knihovnická revue 13, 2002, s. 323-325; MARTIMORT, A. G. (ed.): Handbuch der Liturgiewissenschaft. Bd. 1-2. Freiburg-Basel-Wien 1965; PALAZZO, E.: Histoire des livres liturgiques. Le moyen age: des origines au XIIIe siècle. Paris 1993; SCHALLER, M.: Liturgia. Praha 1932; THIEL, E. J.: Die liturgischen Bücher des Mittelalters. Börsenblatt für den Deutschen Buchhandel (Frankfurter Ausgabe) 23, 1967, s. 2379-2395.

Lex.: VLAŠÍN, Š. (red.): Slovník literární teorie. Praha 1977, s. 211.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.