Métsko-gotická notace

Z Encyklopedie knihy

Východiskem tohoto notačního systému byla métská neumová notace, původně bezlinková a od 12. století zapisovaná na notových linkách. Jejím smíšením s prvky německé notace vykrystalizoval typ notového písma, k jehož znakům patřily zejména gotické vedení pera, notová osnova se čtyřmi až pěti linkami, gotická virga, podatus a clivis jak v métské, tak gotické podobě atd. Notace se užívala na území východního a jižního Německa, v Čechách, Polsku a v tehdejších Uhrách, kde se rozšířila od konce 13. století. Na Slovensku se stala ve 13. – 15. století určujícím notačním systémem. Postupně nabývala kaligrafických forem a jednotlivé neumy – ačkoliv v zásadě zůstaly neměnné – podléhaly stylizaci. Ve starší hudebněpaleografické systematice Josefa Huttera se o této notaci hovoří jako virgálním systému chorální notace.

Métsko-gotická notace je doložena např. v mnoha svatojiřských rukopisech, fragmentech, antifonáři CZ-Pu III D 10, v kodexu D-W (Wolfebüttel) Cod Guelf. 30.9.2. Aug. 4° aj. V některých pramenech se mísí s prvky české chorální notace.

Lit.: SZENDREI, J.: Choralnotation in Mitteleuropa, in: Studia Musicologica Academiae Scientiarum Hungaricae, sv. 30, sv. 1/4, 1988; MRÁČKOVÁ, V.: Chorální notace v pramenech kláštera sv. Jiří. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2008; CIGLBAUER, J.: Repertoár rukopisu „Wolfenbüttel, HAB D-W Cod. Guelf. 30.9.2. Aug. 4°“ a jeho vztah k českým zemím. Diplomová práce, FF UK, Praha 2009.

Autor hesla: Dagmar.stefancova