Místo tisku

Z Encyklopedie knihy

Místo tisku (angl. place of printing, fr. lieu d’impression, něm. Druckort) standardní součást explicitu nebo impresa sloužící k lokalizaci výroby. Nejstarší místo tisku bylo zveřejněno Johannem Fustem a Peterem Schöfferem st. v závěru Psalteria cum canticis (Mainz 1457). Explicit zní „Presens psalmorum codex … est consummatus per Johannem Fust, civem Moguntinum, et Petrum Schoffer de Gernßheim. Anno Domini millesimo cccc. lvij. in vigilia Assumpcionis [14. srpen 1457]“. Na titulních stranách se údaj o sídle tiskárny jakožto součást impresa objevil o několik let později v Benátkách, např. u kalendářů Johanna Regiomontana (Johanna Müllera von Königsberg) vytištěných společnými silami Erharda Ratdolta, Bernharda Malera a Petera Lösleina roku 1476. Lokačními údaji jsou opatřeny i explicity nejstarších prvotisků z Čech a Moravy, totiž Statuta synodalia arcibiskupa Arnošta z Pardubic (Plzeň 1476) a Agenda Olomucensis (Brno 1486). Závěr Statut zní „Anno Domini millesimo quadringentissimo septuagesimo sexto finita sunt ista Statuta provincialia feria sexta post S. Marci in Nova Plzna [26. duben 1476]“. Snad nejstarší titulní stranu s dnes známými údaji o místě výroby obsahuje Kronika o narození velikého Alexandra Makedonského (Plzeň 1513). Tiskař impresum formuloval „v Plzni od Mikuláše Bakaláře léta od narození Pána našeho Ježíše Krista tisícieho pětistého třináctého“.

Cizojazyčné publikace 15.-18. století uváděly místa tisku latinizovanou genitivní formou, např. „Argentorati“ (Strasbourg), „Augustae Vindelicorum“ (Augsburg), ,,Monachii“ (München), „Prostanae“ (Prostějov) apod. Názvy českých měst v impresech jazykově německých tisků mají germanizovanou podobu, např. „Nikolsburg“ (Mikulov), „Proßnitz“ (Prostějov), „Reichenberg“ (Liberec). Praha se prezentovala historickými názvy samostatných městských částí jako „Micro-Praga, Neo-Praga, Vetero-Praga, Klein Stadt Prag, Neustadt Prag, Altstadt Prag“ apod. Vedle názvu města obsahovalo impresum často i pomístní označení sídla živnosti, např. „In Lacu“ čili „Na Lúži“ (Mikuláš Konáč z Hodiškova), „in Aula Regia“ (pražská Tiskárna arcibiskupská), „U tří kozlů v ulici K mostu“ (Jan Michal Samm), „U zlatého půlkola“ nebo „Na Starém Městě v Dominikánské ulici v Nře. 232“ (Václav Matěj Kramerius).

Některá toponyma v impresech zastupovala oficiální název města, a záměrně nebo bezděčně tak napomáhala k utajení dílny, např. „in Monte liliorum“ (část Lulče, kde stála dílna Kašpara Aorga) či „in Monte Oliveti“ (část Litomyšle, v níž pracoval Pavel Olivetský z Olivetu). Podobně formulovala místo působení Tiskárna bratrská. Lokalita „in insula Hortensi“, „ex Horto“ nebo „in Horto nostro“ (Zahradní ostrov) však v Ivančicích ve skutečnosti neexistovala a symbolické pojmenování jen krylo skutečné sídlo tajné výroby (impresum falešné). Pronásledování nekatolického knihtisku státní a církevní mocí vedlo tiskaře k několikerému přemísťování dílen, jak dosvědčuje kupříkladu posthumně vydaná Postila evangelitská aneb Vejkladové na evangelia nedělní a sváteční (1592) luterána Martina Filadelfa Zámrského. Ta byla tajně tištěna ve třech severomoravských lokalitách (Jestkovice, Bruntál a Loděnice u Opavy), které čtenáři zůstaly z pochopitelných důvodů zamlčeny. Došlo-li z rodinných, hospodářských, náboženských či politických důvodů ke změně sídla ještě před dokončením výrobního procesu, titulní strana zpravidla zmiňovala obě působiště, staré i nové, např. Tycho Brahe Astronomiae instauratae progymnasmata (Uraniborg-Praha 1602) má v impresu „Typis inchoata Uraniburgi Daniae. Absoluta Pragae Bohemiae. M.DC.II.“.


Bibl.: BRUNET, G. Imprimeurs imaginaires et libraires supposés. Paris 1866; FABIAN, Cl.-KLIER, U. (edd.): Druckorte des 16. bis 19. Jahrhunderts. Anzetzungs- und Verweisungsformen. Erarbeitet von der Bayerischen Staatsbibliothek. Wisebaden 1991; GRAESSE, J. G. Th.-BENEDICT, Fr.-PLECHL, S. Ch.: Orbis latinus. Lexikon lateinischer geographischer Namen des Mittelalters und der Neuzeit. 4. Auflage. Bd. 1-3. Braunschweig 1972 (a jiné, zkrácené vydání GRAESSE, J. G. Th.-BENEDICT, Fr.: Orbis latinus oder Verzeichnis der wichtigsten lateinischen Orts- und Ländernamen. Berlin 1980); HOSÁK, L.: Historický místopis země moravskoslezské. Sv. 1-9. Praha 1933-1938; LAGAL, H. (ed.): Ritter’s geographisch-statistisches Lexikon. Bd. 1-2. Leipzig 1883; PEDDIE, R.: Place names in imprints. An index to the Latin and other forms used on title pages. London 1932 (repr. 1968); PROFOUS, A.-(pokračovali) SVOBODA, J.-ŠMILAUER, Vl.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Sv. 1-5. Praha 1947-1960; STURM, H. (ed.): Ortslexikon der böhmischen Länder 1910-1965. 2., durchgesehene Auflage. Oldenbourg-München 1995; WELLER, E.: Die falschen und fingirten Druckorte. Bd. 1 (enthaltend die deutschen und lateinischen Schriften), Bd. 2 (enthaltend die französischen Schriften), Suppl. Leipzig 1864-1867 (repr. Hildesheim 1962 a 1970).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.