Marco Berra

Z Encyklopedie knihy

Marco Berra (1784-1853) první významný pražský nakladatel a obchodník s hudebninami, kartografickou produkcí i starou a soudobou uměleckou grafikou. Pocházel z italské Camagny. Vyučil se ve Vídni u proslulé antikvářské a vydavatelské firmy Artaria & Co., která podnikala ve sféře rakouských uměleckých reálií. Inspirován tímto podnikem odešel do Prahy, kde nejpozději 1811 založil nakladatelství a „Kunst-Musikalien- und Landcharten-Handlung“. Téhož roku získal měšťanství na Starém Městě pražském a manželka Magdaléna (zemř. 1857) mu porodila první z devíti dětí. Berra se jako nakladatel většinou obracel na tiskárny v Lipsku, jen titulní listy nechával vyrábět v Praze.

Díky dravému nástupu a Berrově podnikatelskému duchu získalo nakladatelství brzy respekt mezi pražskou konkurencí (např. Bohumil Haase st., Jan Nepomuk Ferdinand Schönfeld, pokračovatelé Jana Herrla a Martina Marii Neuräuttera st., dědicové Petra Bohmanna doložení jako nakladatelé a knihkupci 1817-1842, František Zimmer doložený 1833-1842 jako obchodník s rytinami). Na rozdíl od Krameriovy České expedice byl Berra orientován kosmopolitně a pamatoval především na zahraniční publikum a turisty v Praze. Vydával upomínková krajinářská alba, průvodce, listové veduty, mapy a vzorníky, vše s doprovodnými texty ve francouzštině nebo němčině. Velmi krátce po příchodu do Prahy připravil kupříkladu 14 (a v jiném vydání 25) nedatovaných kolorovaných leptů české krajiny dle předloh malíře Laurenze Janschy (1749-1812), bohužel bez titulního listu. K Berrovým nakladatelským juveniliím patří též atraktivní veduty Prahy od Leopolda Peukerta či Herzingerův vzorník pro amatérské kreslíře. Mezi léty 1818-1836 vydal nejméně sedmkrát Kreibichovu mapu Čech.

V dnešním povědomí ovšem Berra přetrvává jako hudební nakladatel. Spolu s varhaníkem Karlem Františkem Pitschem založil Museum für Orgel-Spieler (Praha 1832-1834), v němž editor Pitsch uveřejňoval starší české, německé a italské varhanní opusy. Berra nabízel i sbírky soudobých tanečních skladeb, např. Prager Lieblings-Galloppen für das Pianoforte (Praha 1837), které obsahují nejstarší u nás tiskem publikovanou českou polku Františka Matěje Hilmara, a Prager Lieblings-Polkas für das Pianoforte (Praha 1838). Vydával klavírní výtahy z díla Václava Jana Křtitele Tomáška, opusy Františka Škroupa, Jana Křtitele Vaňhala, Jana Augusta Vitáska, díla Beethovenova, Mozartova či Weberova. V letech 1828-1833 se u Berry učil a mezi 1833-1838 pracoval budoucí hudební nakladatel Jan Hoffmann (1814-1849). Přiženil se do Berrovy rodiny, ale kvůli neshodám počal 1838 v téže profesi podnikat samostatně. Spolu s tchánem dokončil vydávání Věnce ze zpěvů vlastenských (Praha 1835-1839), jehož počátečních pět dílů Tiskárně arcibiskupské financoval Václav Špinka (zemř. 1842). Berrou a Hoffmannem vydaný šestý svazeček nese název Věnec nového pokračování po delší přestávce (Praha 1844). V letech 1840-1853 Berra vychoval a zaměstnával výkonného hudebníka Roberta Veita (1823-1861). Veit si podržel funkci vedoucího i po zaměstnavatelově smrti do počátku roku 1855, kdy se novými vlastníky firmy stali Adolf Christoph a Wolf Kuhé (Cuhé).


Lit.: DOSTÁL, J.: Marco Berra, prvý velkorysý nakladatel hudebnin v Praze. Slovanská knihověda 6, 1947, s. 92-96; NEBEHAY, I.-WAGNER, R.: Bibliographie altösterreichischer Ansichtenwerke aus fünf Jahrhunderten. Bd. 1-3, Nachtrag, Register. Graz 1981-1984; NOSOVSKÝ, K.: Nauka knihopisná a nástin vývoje knihkupectví českého. Praha 1927; NOVOTNÝ, A.: Knížka o knížkách ovšem staropražských. Praha 1955; PRAHL, R. (a kol.): Prag 1780-1830. Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern. Praha 2000; SEIBT, F.-NEUMÜLLER, M. (edd.): Frankreich und die böhmischen Länder im 19. und 20. Jahrhundert. München 1990.

Lex.: CHYBA 57. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.