Matěj Adam Höger

Z Encyklopedie knihy

Millerova cesta po Egyptě (Praha 1729–1732). Miller, Angelicus Maria: Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem (Praha, Tiskárna arcibiskupská, fa. Matěj Adam Höger 1729–1732). Čtvrtý díl (1732), nesignovaná tabule před pag. 1 (autor vyobrazen jako jezdec na oslu uprostřed poutníků). Ze stylu rytiny lze usuzovat, že jejím původcem byl pravděpodobně jinak neznámý Müller. Antikvariát Meissner (Praha).

Matěj Adam Höger (zemř. 1739) doposud znám jen jako měšťan Starého Města pražského (od 1728) a v letech 1728-1739 jako nájemce pražské Tiskárny arcibiskupské, kde střídal vdovu po Josefu Antonínu Schilhartovi. Z nájemní smlouvy mezi Högerem a arcibiskupstvím vyplývá, že ještě před uzavřením kontraktu byl Höger majitelem vlastní tiskárny, která během nájmu nepracovala, ale sloužila arcibiskupskému úřadu jako zástava. Högerova produkce před rokem 1728 však není prozatím zjištěna. K nejzajímavějším pracím pozdější etapy, a to i z hlediska ilustračního, patří pokračování německého itineráře Evropy, Asie a Afriky Peregrinus in Jerusalem. Fremdling zu Jerusalem (Praha 1729-1732). Autorem díla, jehož výrobu zahájili živnostníci Jan Jindřich Emler a Jan Václav Helm, byl český servita Angelicus Maria Miller. V době pronájmu Höger vytiskl též jednu z prvních domácích pobělohorských učebnic exaktních věd, totiž Václava Josefa Veselého Gruntovní počátek matematického umění (Praha 1734), jehož frontispis a možná i nákresy v přílohách vzdělal rytec Jan Hiller.

Po Högerově smrti se dalším nájemcem Tiskárny arcibiskupské stal Jan Norbert Fický. Je pravděpodobné, že Högerovu soukromou dílnu zdědila vdova Kateřina Högerová, o jejíž samostatné činnosti doklady opět chybějí. Jan Bohumír Antonín Fiebiger v čtyřlistové chvále knihtisku Das dritte Jubilaeum einer löblichen Buchdrucker-Kunst wolte … beehren (Praha 1740) však uvádí, že po Högerově smrti tiskárnu odkoupil Matěj Bedřich Koudelka.


Lit.: HŮLKA, V.: Dva vzorníky pražských tiskáren z počátku XVIII. století. Grafická práce 2, 1928, s. 5-11; TRINEROVÁ, O.: Arcibiskupská tiskárna ve světle archivních pramenů (1630-1784). Praha 2002 (diplomová práce uložená na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze).

Lex.: CHYBA 120. = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.