Mikuláš Hradecký z Kružnova

Z Encyklopedie knihy

Mikuláš Hradecký z Kružnova (1562-1652) tiskař v Olomouci, jehož činnost je doložena mezi léty 1626-1652. Tiskárnu získal od městské rady po bělohorském emigrantu Matěji Handlovi. Nepočítáme-li krátkodobé působení Jana Bernarda Wernera v Brně a Jana Hoffmanna v Olomouci (1630-1634), vlastnil ve druhé čtvrtině 17. století jedinou oficiální dílnu na Moravě. S podporou kardinála Františka z Ditrichštejna si roku 1627 upevnil tento monopol císařským privilegiem na tisk moravských artikulí a kalendářů, které bylo jeho následovníkům několikrát prodlouženo a vypršelo až 1689 Janu Josefu Kilianovi. Asi roku 1639 byl Hradecký povýšen do šlechtického stavu (von Krußnav). Po jeho smrti přešla tiskárna na vdovu Dorotu Hradeckou z Kružnova (1564-1660), která bývalého vyučence Víta Jindřicha Ettela povýšila na faktora. Ještě v letech 1653 a 1654 nesou všechny publikace v impresu její jméno, např. Jan Czernek Krakovský kalendář hospodářský a kancelářský … k létu Páně 1654 (Olomouc 1653?). Roku 1654 se však Dorota v neuvěřitelných devadesáti letech a s mnoha peripetiemi společensky nerovného sňatku za Ettela provdala a svou živnost mu přenechala.

Ačkoli Hradečtí drželi tiskárnu nepřetržitě 28 let, produktivita nebyla patrně nijak vysoká, poněvadž pocítili pobělohorskou krizi i okupaci města švédskými vojsky (dnes známe na 60 titulů). Přesto lze dílnu hodnotit jako první programově katolickou tiskárnu na Moravě a zároveň do 19. století i poslední, která tu ještě upřednostňovala jazykově českou produkci před knihami latinskými a německými. Na začátku a na konci existence tiskárny se objevují Officia propria sanctorum cathedralis ecclesiae et totius dioecesis Olomucensis (Olomouc 1626 a 1654). Od 1628 přicházejí nepřetržitě objednávané sněmovní artikule. Hradecký už v prvním sešitku otiskl oválný Říšský znak a orámovanou Moravskou orlici s nápisem „Insignia Marchionatus Moraviae“. Druhý štoček nese monogram Jana Willenberga a původně patřil loucké Tiskárně premonstrátské (artikule 1600). Odtud ho do Brna přenesl Bartoloměj Albrecht Forman (artikule mezi 1601 a 1604?). Pak se štoček nacházel na olomouckých vydáních artikulí z let 1617 a 1619, které tiskl Pavel Schramm. Z této filiace lze dovodit, že typografický materiál Hradeckého nepocházel jen z majetku Handlů, ale i odjinud.

Mezi překlady do češtiny jsou hojně nakupované, ale v souvislé řadě dnes už nezachované krakovské kalendáře (Jan Bandorkowicz na rok 1634, Jan Czernek na rok 1654). V české produkci se z pochopitelných důvodů objevují také reedice starších moravských úspěšných publikací, např. Ondřej Klatovský z Dalmanhorstu Knížka v českém a německém jazyku složená, kterak by Čech německy a Němec česky čísti, psáti i mluviti učiti se měl (Olomouc 1641) nebo takřečený Prostějovský sborník s Ezopovými bajkami (Olomouc 1639). K bajkám Mikuláš Hradecký užil původní štočky odkoupené s tiskárnou Matěje Handla. Z latinských knih po typografické stránce vyniká např. François de la Croix Hortulus Marianus (Olomouc 1639). I sem jsou otištěny starší Handlovy ilustrace od monogramisty EH, které o mnoho let později posloužily ještě Josefu Antonínu Škarniclovi, např. Dvouch svatých sester Gertrudy a Mechtildy nábožné modlitby (Olomouc 1799).


Lit.: BERÁNEK, K.: Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze. Strahovská knihovna, sborník Památníku národního písemnictví 12-13. Praha 1977-1978, s. 69-104; HOSÁK, L.: Knihtiskařské závody v Olomouckém kraji 1621-1940. In: Dar přátelství. Olomouc 1955, s. 63-68; HYNKOVÁ, A.: Pětisté výročí knihtisku v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1999 (red. A. Hynková). Brno 1999, s. 127-142; MARTINČÍK, R.: Výhradní panství knihtiskárny olomoucké na Moravě 1621-1689. Bibliofil 10, 1933, 14-19; PUMPRLA, V.: Vývoj olomouckého knihtisku do roku 1800. Střední Morava 1, 1995, s. 59-69.

Lex.: CHYBA 127 = CHYBA, K.: Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860. Příloha Sborníku Památníku národního písemnictví Strahovská knihovna, roč. 1-19. Praha 1966-1984.; JIREČEK 1. 259-260. = JIREČEK, J.: Rukověť k dějinám literatury české do konce XVIII. věku. Sv. 1-2. Praha 1875-1876.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.