Nápisy na vazbách

Z Encyklopedie knihy

Přední ořízka svazku z knihovny Jana Zajíce z Házmburka s příčně psanou signaturou, zkráceně psaným titulem "IERO[NYM]I CAR[DANI] DE SAP[IENTIA]" a rokem 1545, kdy tištěnou knihu pro budyňskou hradní knihovnu získal. Národní knihovna ČR, sign. 12.H.141

Již od raného středověku se psaly tituly knih se jmény autorů na přední desky, a to buď přímo na pokryv, anebo na přilepený pergamenový a později i papírový štítek. V případě řezbou zdobených vazeb mohl být titul do usňového pokryvu přední desky i vyřezán. V 15. století se tituly do koženého pokryvu začaly vyrážet, buďto slepotiskově či zlaceně. Od 16. století se sem kromě titulů vyrážely někdy i majitelovy iniciály a rok svázání knihy. Na sklonku středověku a v renesanci, kdy knihy častěji na regálech již stály, se jména autorů a tituly často psaly na ořízky knih – nejčastěji na přední ořízky, jimiž byly knihy vytrčené směrem ke čtenáři. Pokud byl titul na horní či dolní ořízce, můžeme z toho vysuzovat, že svazek stál na regále na šířku. Nápisy bývají provedeny i na dálku dobře viditelným písmem většího modulu vysokým u silnějších svazků až 10 cm. Na hřbety se tituly začaly vyrážet více až od počátku barokního období, i když známe příklady užití již před polovinou 16. století. Nápisy obsahující dataci či invokaci byly vyrývány i do rozměrnějšího kování upevněného k deskám vazeb.

Lit.: LIVIO MACCHI, F. e: Dizionario illustrato della legatura. Milano 2002, s. 464–466.

Autor hesla: Kamil.boldan