Německá gotická notace

Z Encyklopedie knihy

Tento notační systém vznikl asi v poslední třetině 13. století a vycházel ze starší neumové bezlinkové notace německého typu. Rozšířil se zejména v západním Německu, ale používal se i v jiných částech Evropy, kam sahal německý kulturní vliv. Typickým znakem německé gotické notace se stala samostatně stojící, vertikální virga a clivis ve tvaru oblouku. Neumy znázorňující tři tóny (stoupající scandicus a klesající climacus) kombinovaly rhombická puncta a virgu. Vývoj této notace směřoval k jejímu zhrubnutí a v 15. století k vytvoření tzv. Hufnagelschrift – hřebíčkového notového písma. Do německé notace mohly pronikat métské prvky, docházelo ke smíšení obou směrů: jako métsko-německý smíšený styl např. charakterizuje notaci používanou ve Slezsku muzikoložka Janka Szendrei. Právě do oblastí, kde bylo početné německé obyvatelstvo, se dá import tohoto notačního systému předpokládat. Příkladem může být např. procesionál ze Severočeského muzea v Liberci, inv. č. ST 13, který však vznikl v Německu (pravděpodobně v Kolíně nad Rýnem), nebo rituál XVI B 25 z Knihovny Národního muzea, opět zahraniční provenience (Flandry, 2. polovina 14. století). Notace se vyskytuje také na pergamenových fragmentech druhotně použitých k vazbě knih především ze 17. století. 

Lit.: HILEY, D.: The Western Plainchant. Oxford 1993; HUGHES, A.: Medieval Manuscripts for Mass and Office: A Guide to Their Organization and Terminology. Toronto 1982; MOLITOR, R.: Deutsche Choral-Wiegendrucke. Hildesheim – Zürich – New York 1982; MRÁČKOVÁ, V.: Chorální notace v pramenech kláštera sv. Jiří. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2008; SZENDREI, J.: Choralnotation in Mitteleuropa, in: Studia Musicologica Academiae Scientiarum Hungaricae, sv. 30, sv. 1/4, 1988.

Autor hesla: Dagmar.stefancova