Neumová notace německá

Z Encyklopedie knihy

(něm. Deutsche linienlose Neumennotation, angl. German neumatic notation)

Jeden z nejvýraznějších notačních systémů Evropy od konce 10. do začátku 13. století, výjimečně používán ještě ve 14. století. Notace je adiastematická, tj. nezapisuje přesné intervalové poměry mezi jednotlivými tóny a nepoužívá notovou osnovu. Je charakteristická sklonem neum doprava, punctem ve tvaru tečky a propracovaným systémem znaků, které vyjadřovaly směr melodie i některé artikulační a rytmické detaily. V první fázi měla tato notace společné prvky se severofrancouzskými notačními systémy (paleofranské, bretaňské a lotrinské neboli métské neumy). Rozkvětu dosáhla po roce 1000 v benediktinských klášterech St. Gallen (odtud i alternativní název sanktgallenská notace), Einsiedeln, Reichenau a Bamberg. Zachovala se v liturgických rukopisech na území dnešního Německa, Rakouska, Švýcarska, Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Chorvatska, Slovinska a Rumunska. Na naše území byla importována z německého a rakouského prostředí.

Notace se vyskytuje v nejstarších notovaných rukopisech z Čech a Moravy, ať už importovaných, nebo zde přímo vzniklých. Její používání je doloženo již k polovině 11. století v břevnovském skriptoriu. Vyskytuje se např. také v Olomouckém kolektáři ze začátku 12. století, v Misálu KNM XIV D 12 z poloviny 12. století nebo v některých svatojiřských rukopisech z 12. / 13. století. Fragmenty druhotně použitého pergamenu s německou bezlinkovou neumovou notací jsou u nás evidovány na mnoha místech, ty nejstarší pocházejí z 10. století.

Lit.: CARDINE, E.: Semiologia gregoriana. Roma 1968; RYBARIČ, R.: Vývoj európskeho notopisu. Bratislava 1982; ŠTRBÁK, Martin: Základy santgallenskej notácie a jej prepojenie s náukou o módoch, Ružomberok 2004; MRÁČKOVÁ, V.: Chorální notace v pramenech kláštera sv. Jiří. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2008; VESELOVSKÁ, E.: Hudobnopaleografická špecifiká středověkých notovaných rukopisov v Archíve literatúry a umenia SNK. In: Knižnica, roč. 11, 2010, č. 2-3, s. 28-39; BISTŘICKÝ, J. – ČERVENKA, St.: Olomoucké horologium. Horologium Olomucense. Univerzita Palackého v Olomouci – Jan Bistřický, Olomouc – Praha 2011; HAVEL, D.: Nejstarší latinské rukopisy a zlomky v Čechách a na Moravě. Habilitační práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno 2012.

Autor hesla: Dagmar.stefancova