Nizozemí

Z Encyklopedie knihy

Nizozemí odhlédnuto od Laurense Janszoona Costera, v jehož haarlemské dílně měl být dle legendy před rokem 1440? vůbec poprvé vyzkoušen knihtisk, pocházejí nejstarší artefakty rozmnožené pohyblivými typy až z 60. let 15. století. Jsou to reedice látek, které byly během minulých desetiletí šířeny formou blokové knihy (např. Biblia pauperum, Speculum humanae salvationis, Aelius Donatus: Ars minor). O řemeslníkovi, který pořídil četná vydání těchto titulů, známých dnes desítkami fragmentů, není nic známo. Proto je označován jako anonymní Prototypograf.

První neanonymní knihtiskaři Nikolaus Ketelaer a Gerard de Leempt vlastnili 1473-1474 dílnu v Utrechtu. Město Delft mělo tiskárnu od 1477 (Jacob Jacobszoon van der Meer společně s Mauriciem Yemantszoonem), Deventer (Richard Pafraet st.) a Gouda (Gerard Leeu) taktéž od 1477, Haarlem 1483 (Jacob Bellaert), Leiden 1483 (Heynricus Heynrici) a Culemborg 1483 (Jan Veldener). Působiště anonymního Tiskaře Sermones papeže Lva I., které bylo dříve umísťováno do Nizozemí (Zwolle?), moderní inkunábulistika změnila na polské Chelmno.

K vývoji knižní ilustrace přispěly zejména tiskařské dílny v Goudě. Na prvém místě stojí pravděpodobně Tiskárna bratrů společného života s 16 dřevořezy ve středověkém eposu Oliviera de La Marche Le chevalier délibéré (Gouda? 1489?). Neznámému ilustrátorovi se dostalo pojmenování Mistr goudského Chevaliera (Meister des Chevalier délibéré). Z dalších ilustrovaných děl vyniká Leeuův tisk Dialogus creaturarum moralisatus (Gouda 1480), jehož autory mohli být Nicolaus Pergamenus, či Mayno de Mayneriis, anebo Bellaertovo vydání Consolatio peccatorum seu Processus Belial Jacoba de Theramo (Haarlem 1484).

V Amsterodamu byla nejstarší tiskárna zřízena až roku 1506 (Hugo Janszoon van Woerden). Do konce století zde pak působilo ještě 43 dílen dalších. Početnější převahu měl s 50 dílnami Leiden. Nesrovnatelně slabší pozici vykazuje Haag s první tiskárnou 1518 (Hugo Janszoon van Woerden) a šesti ostatními, působícími do roku 1599. Uznání celé kulturní Evropy sklízela od roku 1583 až do 18. století všestranně orientovaná rodina Elzevierů, sídlící postupně v Amsterodamu, Haagu, Leidenu a Utrechtu. Byla ve spojení s předními nizozemskými písmolijnami Christoffela van Dycka a Isaaca Enschedé. Nepatřila ovšem zdaleka k jediným domácím firmám, které mezi 16.-18. stoletím stály na piedestalu evropské knižní kultury (v Amsterodamu byli činní např. Willem Janszoon Blaeu, Covens-Mortier, Jodocus Hondius st., Jan Janssonius, Pieter Schenk nejst., Claes Janszoon Visscher ml. či Frederik de Wit st.).

Mezi 16.-18. stoletím někteří nizozemští umělci působili mimo jiné jako ilustrátoři přímo v Čechách a na Moravě (Philipp van den Bossche, Richard Collin, Justus van den Nypoort, Jan Onghers, Jacob Toorenvliet). Některá ambiciózní česká střediska objednávala ilustrace naopak v Amsterodamu (u Philipa Fruytierse pražská Tiskárna jezuitská za faktorství Jiřího Černocha). Bohemikální topografii se věnovali Coenraad Decker, Franz Hogenberg, Folpert van Ouden-Allen.

Pomineme-li česká slova a krátké texty na mapách či ve Stránského vlastivědě Respublica Bohemiae (Leiden 1634) publikované poprvé u Elzevierů, jazykově český knihtisk pěstovaly pouze některé dílny v Amsterodamu a Haagu. Snad právě zde u Ludolfa Breckefelda vyšly dvě nejstarší české publikace, a to Strejcovo zpracování Žalmové aneb zpěvové svatého Davida (Den Haag? 1630) a Straněnského překlad Habermannova díla Modlitby z Písma svatého (Den Haag? 1632, dále 1637 a 1660). Prvními tiskaři vydávajícími v Amsterodamu 1658-1659 české texty Komenského byli Christoffel Cunradus a Gabriel de Roy. Roku 1660 zřídil Komenský v Amsterodamu vlastní dílnu (dle polských badatelů z pozůstatků lešenské Tiskárny bratrské). Angažoval do ní zaměstnance Jana Paskovského a Jana Teofila Kopidlanského. Dílna, navazující na ediční program své předchůdkyně, vyprodukovala v krátké době 1660-1663 asi 30 tisků, z toho 14 bratrských v češtině. Později byla prodána Gerhardovi de Geer (zemř. 1687).



Bibl.: BIBLIOTHECA Belgica ou Bibliographie génerale des Pays-Bas. Série I-II. La Haye 1880-1923; BRUCKNER, J.: A bibliographical catalogue of seventeenth-century German books published in Holland. Hague-Paris 1971; COCKX-INDESTEGE, E.-GLORIEUX, G.: Belgica typographica 1541-1600. Catalogus librorum impressorum ab anno MDXLI ad annum MDC in regionibus quae nunc Regni Belgarum partes sunt. Vol. 1-4. Niewkoop 1968-1994; NIJHOFF, W.-KRONENBERG, M. E.: Nederlandsche bibliographie van 1500 tot 1540. Vol. 1-4. La Haye 1919-1951 (repr. ’S-Gravenhage 1923-1971); SHORT-TITLE catalogue of books printed in the Netherlands and Belgium and of Dutch and Flemish books printed in other countries from 1470 to 1600 now in the British Museum. London 1965; THIENEN, G. van: Incunabula in Dutch libraries. A census of fifteenth-century printed books in Dutch public collections. Vol. 1-2. Nieuwkoop 1983; THIENEN, G. van-GOLDFINCH, J.: Incunabula printed in the Low Countries. A census. Niewkoop 1999.

Lit.: BURGER, C. P. jr.: De boek- en prentdruk in Amsterdam, in de eerste helft van de zestiende eeuw. In: Gutenberg Festschrift zur Feier des 25 jaehrigen Bestehens des Gutenbergmuseums in Mainz (hrsg. von A. Ruppel). Mainz 1925, s. 41-48; CONWAY, W. M.: The woodcutters of the Netherlands in the fifteenth century. Cambridge 1884; HEIREMAN, K.: Die Anfänge der Buchdruckerkunst in den südlichen Niederlanden. Gutenberg-Jahrbuch 1976, s. 86-91; HELLINGA, L. (et al.): The bookshop of the world. The role of the Low Countries in the book-trade (1473-1941). Utrecht 2001; HELLINGA, W. G.: Copy and print in the Netherlands. An atlas of historical bibliography. Vol. 1-2. Amsterdam 1960-1962; KAWECKA-GRYCZOWA, A. (ed.): Z dziejów polskiej książki v okresie renesansu. Studia i materialy. Wrocław etc. 1975, s. 311-417; KLEERKOOPER, M. M.: De Boekhandel te Amsterdam. Vol. 1-2. s’Gravenhage 1914; VERVLIET, H. D. L.: Sixteenth-century printing types of the Low Countries. With a foreword by Harry Carter. Amsterdam 1968; VOLF, J.: Kdy zanikla knihtiskárna Komenského v Amsterodamě? Časopis československých knihovníků 5, 1926, s. 18; VONKA, R.: Komenský-knihtiskař v Nizozemí. Ročenka československých knihtiskařů 8, 1925, s. 47-68.

Lex.: BIOGRAPHISCHE index van de Benelux. Vol. 1-4. München 1997; GRUYS, J. A.-WOLF, Cl. de: Thesaurus Nederlandse boekdrukkers en boekverkopers tot 1700. Met Plaatsen en Jaren van werkzaamheid. Typographi et bibliopolae Neerlandici usque ad annum MDCC. Nieuwkoop 1980; GRUYS, J. A.-WOLF, Cl. de: Thesaurus 1473-1800. Nederlandse boekdrukkers en boekverkopers. Met plaatsen en jaren van werkzaamheid. Dutch printers and booksellers. With places and years of activity. Nieuwkoop 1989; JUCHHOFF, R.: Drucker- und Verlegerzeichen des XV. Jahrhunderts in den Niederlanden, England, Spanien, Böhmen, Mähren und Polen. München 1927.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.